Kde se proto, že není ze mne, co je pravda také. / Je to proto, že nikde není moje skutečné já. / Dokonimo hontó no wataši nante inai no dakara. / Protože mé skutečné já už nikde neexistuje.
Bojím se, že se dostávám do stavu, kdy příliš často mluvím o svém srdci a své duši, až je to trapné. Dříve jsem takhle hlavně psala, ale teď tak s jistými předem určenými lidmi i mluvím a musím toho nechat, jinak si budu brzy připadat jako pseudo-člověk.
Po dlouhé době doma. Tak bublinkové víno a pohodlí.
Přemýšlím nad tím, jestli je správné, říkat lidem věci, pokud si myslíme, že je to tak správné.
Tak nevím, jestli ti mám všechno říct, i když si myslím, že to je správné a moc mě zajímá, co by se po tom stalo.
A všude mlha, tak bloudíme, jako v rozlitém mléce a bojíme se chapadlovitých stvoření jako v tom filmu.
Dostala jsem kouzelný náramek. Tak ho nosím a nesundávám, aby mě chránil.
Objevila jsem další osobu, kterou si chci platonicky vzít. Je to Laura Jane Grace z Against me!. Ten hlas! TEN HLAS! Připomíná mi trochu Dava z Foo fighters...A vůbec...ach, mé punkové mládí...a to její slastné zajíkaní na konci – v tom je obsaženo vše.
Zjistila jsem, že nejkrásnější věc na světě je, když někoho potkáte mimo domov a on Vám řekne: „おかえりなさい“ a vy mu odpovíte „ただいま“. Nic krásnějšího se v celém žití nemůže stát.
Začínám mít natolik reálné vidiny, až mě to děsí.
Oblečení, které působilo dojmem, že je neuvěřitelně pohodlné a příjemné na dotek, jej dělalo neskutečně přitažlivým.
Klubíčko myší.
I'm with you in Rockland
pátek 14. listopadu 2014
středa 12. listopadu 2014
Teď už vím,
jak bych odpověděla na anketní otázku: „Věříte na lásku na první pohled?“ Řekla bych, že se to může stát. Že láska na první pohled je jako smog, který vám zaplní plíce. Způsobí, že vám v plicích začnou rozkvétat květiny, dokud vám úplně neznemožní přísun vzduchu.
Mrzí mě, že M. zapomíná na některé věci, které jsme spolu zažily. Takže naše společné vzpomínky ukládám jako peřinky do kolíbky, aby se o ně staral aspoň někdo.
Kodžiki strana 279, poznámka pod čarou číslo 1002.
Mezinárodní symbol pro zvedání jednoho obočí: o.O
Když venku mrzne, tak mě napadá, jak je výborné, že máme domečky, ve kterých se dá udržovat teplo.
Cestování z a do školy ve mně vyvolává prudké vlny nenávistí k celé lidské rase.
Zajímalo by mě, co Awolnation posedlo, když tvořili melodii k Sail. Protože něco tak pohlcujícího muselo vzniknout působením nějaké vyšší síly.
Sail with me into the dark.
Další věc, kterou mě naučil Doctor Who: Nikdy nevěř objetí, je to jen způsob, jak si zakrýt tvář.
Poprvé v kimonu a roztomilý pán s e-mailovou adresou Misa-slunicko.
Mrzí mě, že M. zapomíná na některé věci, které jsme spolu zažily. Takže naše společné vzpomínky ukládám jako peřinky do kolíbky, aby se o ně staral aspoň někdo.
Kodžiki strana 279, poznámka pod čarou číslo 1002.
Mezinárodní symbol pro zvedání jednoho obočí: o.O
Když venku mrzne, tak mě napadá, jak je výborné, že máme domečky, ve kterých se dá udržovat teplo.
Cestování z a do školy ve mně vyvolává prudké vlny nenávistí k celé lidské rase.
Zajímalo by mě, co Awolnation posedlo, když tvořili melodii k Sail. Protože něco tak pohlcujícího muselo vzniknout působením nějaké vyšší síly.
Sail with me into the dark.
Další věc, kterou mě naučil Doctor Who: Nikdy nevěř objetí, je to jen způsob, jak si zakrýt tvář.
Poprvé v kimonu a roztomilý pán s e-mailovou adresou Misa-slunicko.
neděle 9. listopadu 2014
Thank you for coming by
It's nice to see you once in a while.
Odepsal mi pan -or. Vždycky se musím pečlivě psychicky připravit, než jeho psaní vůbec otevřu. Už předem totiž vím, že to bude obrovský příval emocí, takže se na tu tíhu musím nachystat. Psát si s ním, jsou děsivě silné zážitky pro mou duši a moje srdce. Doufám, že o svém srdci a své duši nemluvím příliš často.
Nicméně, to psaní! Naše vzájemná korespondence musí být posmrtně publikována, protože jde o tak krásné věci, že si je nemůžeme nechat pro sebe. Myslím, že jsme překročili určitou hranici důvěrna, což způsobilo, že se něco uvnitř mě rozpustilo. Chystám se, že mu slíbím, že ho také navštívím po tom, co pojedu do Japonska. A přivezu mu rýžové koláčky. Nutně v životě potřebuji lidi, se kterými můžu komunikovat tak jako s ním. (A s V. a K.) Svým stylem a s nadšením pro literaturu, hudbu a Japonsko. Upřímně a s přemírou emocí.
N. má milého, což je velice milé.
Texty The Mountain goats jsou všechno.
K. objevuje tumblr a ozubená kolečka a tvrdí, že je to žůžo.
Pokoncertní homesick. Doufám, že jsem do sebe nalila dostatečné množství alternativní hudby a svařeného vína, aby moje duše nějakou dobu přežila bez potravy.
A Anton odešel a nostalgie po literárním semináři a celém gymplu. To upřímno, co tam vkládá je fascinující.
Odepsal mi pan -or. Vždycky se musím pečlivě psychicky připravit, než jeho psaní vůbec otevřu. Už předem totiž vím, že to bude obrovský příval emocí, takže se na tu tíhu musím nachystat. Psát si s ním, jsou děsivě silné zážitky pro mou duši a moje srdce. Doufám, že o svém srdci a své duši nemluvím příliš často.
Nicméně, to psaní! Naše vzájemná korespondence musí být posmrtně publikována, protože jde o tak krásné věci, že si je nemůžeme nechat pro sebe. Myslím, že jsme překročili určitou hranici důvěrna, což způsobilo, že se něco uvnitř mě rozpustilo. Chystám se, že mu slíbím, že ho také navštívím po tom, co pojedu do Japonska. A přivezu mu rýžové koláčky. Nutně v životě potřebuji lidi, se kterými můžu komunikovat tak jako s ním. (A s V. a K.) Svým stylem a s nadšením pro literaturu, hudbu a Japonsko. Upřímně a s přemírou emocí.
N. má milého, což je velice milé.
Texty The Mountain goats jsou všechno.
K. objevuje tumblr a ozubená kolečka a tvrdí, že je to žůžo.
Pokoncertní homesick. Doufám, že jsem do sebe nalila dostatečné množství alternativní hudby a svařeného vína, aby moje duše nějakou dobu přežila bez potravy.
A Anton odešel a nostalgie po literárním semináři a celém gymplu. To upřímno, co tam vkládá je fascinující.
sobota 1. listopadu 2014
Včera před spaním mě napadlo,
že v tomhle pokoji není v noci taková tma, abyste si mohli splést osobu, se kterou se chystáte vyspat, jako ve starém Japonsku.
Zvykla jsem si poslouchat k učení klasickou nebo nějakou jinou instrumentální hudbu. Pomáhá mi to soustředit se.
Svíčky mi tady požírají přebytečný kyslík. A oční čočky se rozlívají jako inkoust a zabírají čím-dál-tím-víc prostoru.
Takže takové zvláštní slovo jako je "plumage" znamená peří...
Zajímalo by mě, kde se dají běžně koupit věštící štěstíčka v sušenkách. Už strašně dlouho nosím v peněžence "You have chosen the right direction." A dívám se na to vždy, když se začínám propadat do deprese. A ještě "Vaše snahy budou úspěšné", z nějakého důvodu je to česky. (Ani nevím, kde jsem k tomu přišla.) Asi je to hloupý zvyk.
Magické je, že některá japonská slova jsou tak neskutečně stará a mají úplně stejný význam i předpokládanou výslovnost. Třeba slovo "Aki" (podzim) - dejme tomu nějakých 1300 let staré slovo a pořád stejné. o.O Fascinující jen pro mě, předpokládám.
Naučila jsem se vyrábět rozkošné malé věcičky z brček. V Japonsku je totiž straw art nové origami. Tohle je krevetka:
Iwan Rheon zpívá úplně stejně jako hraje. <3 Jeho hlas mě rozechvívá tak, jak předtím žádný jiný. Velmi speciálním způsobem.
Zvykla jsem si poslouchat k učení klasickou nebo nějakou jinou instrumentální hudbu. Pomáhá mi to soustředit se.
Svíčky mi tady požírají přebytečný kyslík. A oční čočky se rozlívají jako inkoust a zabírají čím-dál-tím-víc prostoru.
Takže takové zvláštní slovo jako je "plumage" znamená peří...
Zajímalo by mě, kde se dají běžně koupit věštící štěstíčka v sušenkách. Už strašně dlouho nosím v peněžence "You have chosen the right direction." A dívám se na to vždy, když se začínám propadat do deprese. A ještě "Vaše snahy budou úspěšné", z nějakého důvodu je to česky. (Ani nevím, kde jsem k tomu přišla.) Asi je to hloupý zvyk.
Magické je, že některá japonská slova jsou tak neskutečně stará a mají úplně stejný význam i předpokládanou výslovnost. Třeba slovo "Aki" (podzim) - dejme tomu nějakých 1300 let staré slovo a pořád stejné. o.O Fascinující jen pro mě, předpokládám.
Naučila jsem se vyrábět rozkošné malé věcičky z brček. V Japonsku je totiž straw art nové origami. Tohle je krevetka:
Iwan Rheon zpívá úplně stejně jako hraje. <3 Jeho hlas mě rozechvívá tak, jak předtím žádný jiný. Velmi speciálním způsobem.
neděle 26. října 2014
The Mountain Goats
Za poslední dva dny více objevuji Mountain Goats. Zjistila jsem, že jsou to právě oni, kdo umí napsat ty nejsmutnější písničky na světě. A mám hroznou crush na to, jakým způsobem vyjadřují pocity. Něco takového jsem hledala celý život. Jen ty názvy...Orange ball of hate, Damn these vampires, How to embrace a swamp creature...Chci si toho zpěváka platonicky vzít.
A strašně se mi líbí, že V. se to taky strašně líbí, asi budeme mít vážně propojené duše. Tak neděláme nic jiného, než že řešíme, jaké nezvyklé pocity v nás ty písně vyvolávají.
A nebo, že bychom byly strašně nervózní, kdybychom se měly potkat s Nealem, Jackem nebo Carolyn Cassady. Ale setkání s Allenem v nás takové pocity nevyvolává. Asi to přece jen bude tím, že Kerouac a Cassadyovi byli coolkids a Allen jenom takový kluk, zamilovaný do Neala, který psal básničky a bál se, že se nebudou nikomu líbit.
Možná tam nevidíte tu spojitost, ale je tam.
Tohle je nejsmutnější písnička na celém světě a možná i v celém našem vesmíru. Kdybych si to jen trochu dovolila, dokázala by mě okamžitě rozbrečet.
A v Going to Georgia jsou nejkrásněji, nejčistěji vyjádřeny city k někomu jinému.
Taky se mi líbí, že díky Mountain Goats začala V. používat zvolací větu: "Moje srdce!" A já jsem se bála, že ostatní nechápou, co tím myslím, když to říkám.
Nejen z poslechu Mountain Goats, ale i z různých svých dalších smutků jsem stvořila mix. Je to trochu o tom, jak mám ten smutek v mléce a v medu. A taky trochu o všem ostatním.
A strašně se mi líbí, že V. se to taky strašně líbí, asi budeme mít vážně propojené duše. Tak neděláme nic jiného, než že řešíme, jaké nezvyklé pocity v nás ty písně vyvolávají.
A nebo, že bychom byly strašně nervózní, kdybychom se měly potkat s Nealem, Jackem nebo Carolyn Cassady. Ale setkání s Allenem v nás takové pocity nevyvolává. Asi to přece jen bude tím, že Kerouac a Cassadyovi byli coolkids a Allen jenom takový kluk, zamilovaný do Neala, který psal básničky a bál se, že se nebudou nikomu líbit.
Možná tam nevidíte tu spojitost, ale je tam.
Tohle je nejsmutnější písnička na celém světě a možná i v celém našem vesmíru. Kdybych si to jen trochu dovolila, dokázala by mě okamžitě rozbrečet.
A v Going to Georgia jsou nejkrásněji, nejčistěji vyjádřeny city k někomu jinému.
Taky se mi líbí, že díky Mountain Goats začala V. používat zvolací větu: "Moje srdce!" A já jsem se bála, že ostatní nechápou, co tím myslím, když to říkám.
Nejen z poslechu Mountain Goats, ale i z různých svých dalších smutků jsem stvořila mix. Je to trochu o tom, jak mám ten smutek v mléce a v medu. A taky trochu o všem ostatním.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
