Tentokrát o lidech

Je to vlastně tak strašně nepopsatelné! Dokonalé večery u nás na pokoji. Například tu poslední noc před odjezdem. Nejdřív nás tam bylo sedm, zapovídaly jsme se a najednou byly tři ráno. Pak odešla Inka a zbylo nás tam šest. Nikomu se nechtělo pryč, tak jsme si všichni nějak pospolu zalezli do postele. Na třílůžkovém pokoji. Pak jsme postupně odpadávali. Když jsem usnula já, bylo přibližně po půl páté. Budíček na službu ke koním byl v sedm. Doháněla jsem spánek ještě dneska.

Vzpomínám, jak jsme se s Andy smály ve sprše reklamám. Na Katy - opravdovou osobnost. Tak strašně hodná a tolerantní. Chtěla bych se někdy podívat na její konzervatoř. Podle jejího vyprávění tam musí být plno zajímavých lidí. Neznám nikoho podobného jako je ona. Anet si nejvíc vybavuju, jak se cpe vextami a sušenkami, které chutnaly jako oves. Inka - taky jedinečná, ale zase úplně jiným způsobem. Strašně se mi líbí způsob, jakým mluví. Uvízly mi v hlavě jednotlivé věty, které vypustila z úst. Taky má strašně úsměvné historky. Když něco vyprávěla, visela jsem na každém jejím slově. Už teď mi chybí, že neuslyším to její: Tak já za chvilku přindu. Bylo mi najednou tak strašně smutno, když mi řekli, že už odjela a já jsem se nestihla ani rozloučit. Takové zvláštní prázdno. Znala jsem ji sice už z loňského tábora. Ale loni to pro mě byla spíš jen vedoucí. Proto mě letos překvapilo, že za námi sama přišla a chtěla si povídat. Laura - Její smysl pro humor. Její oči. Na první pohled mi připadala jako barbie. Ale ukázalo se, že taková vůbec není. K ní se zase hodí slovo: dokonalé. Často ho říkala a odůvodňovala to tím, že to jinak nejde, když jsou poblíž koně.

Ne -

- Nesnažte se hladit potkana, když spí.
- Nesypejte si sůl do čaje.
- Nešlapejte na připínáčky, a když už na něj šlápnete, tak ho pak zvedněte, abyste na něj nešlápli znova.

Porcelain and the Tramps

Ve skutečnosti se jmenuje Alaina Christal Beaton a narodila se 1. 10. 1985 v Detroitu. Začínala s hip-hopem a chodila s nevlastním bratrem od Eminema Natem, který ji jednou vyzval na hip-hopový souboj. 'Odzpívala' tří minutovou píseň o tom jak je těžké být modrookou blondýnkou a získala si spoustu fanoušků a málem vydala cd. V 16 odešla z domova do New Yorku, kde ji objevil manažer Marvin Howel.
Začala vystupovat pod názvem "Porcelain and the tramps" spolu s kytaristou "Snakem", basákem Rokko a keyboardistkou Megan. Změnila styl z hip-hopu na industriální rock.
Na začátku roku 2007 oznámila, že pouze ona je PATT a nikdo další nebude brát peníze za její hudbu. Všechny texty si skládá sama a právě pracuje na svém cd.

Vždycky znova žasnu, kolik jsem toho schopná vydržet

Desetikilometrový pochod kolmo vzhůru / kolmo dolů. Teď když se to uleželo, bolí to ještě víc. Při každém kroku mám pocit, že mě něco bodá ostrým předmětem v místech, kde by měly být kyčle.

Nesnáším kopce a z kopce je to ještě horší. Není to zrovna příjemný pocit, když před sebou vidíte jenom sráz a zablácenou pěšinku o šířce deseti centimetrů a ze všech stran se na vás tlačí všelijaký lesní porost a šlehá vás do obličeje. Možná taky kvůli tomu jsme s L. strávily většinu cestu neustálým nadáváním na všechny, kteří vymysleli kopce a kteří dali kameny na ta nejnevhodnější místa.

Chatka - čtyři postele, stůl složený ze dvou desek a díra ve stropě. L. při pohledu na naše nocležiště dostala záchvat smíchu. Taky jsem se smála, ale pravda je, že to bylo spíš k pláči.

Cikánko, mám tě rád jak tunu železa.
Dal bych ti černé z nebe, prahy z kolejí.

Co se děje, les mi hoří? Nebo řádí kuny, tchoři?

A já tu meškám v pantoflích. Klidně si zůstaňte v domácí obuvi, klukům to nevadí, holky vás omluví.

Slibuju za kluky. Slibuju za holky. Za každá strom dáme, sto malých do školky!

Vlakem příště cestujeme jedině s T., protože má jedinečný dar bavit všechny kolem sebe.

Andy Goldsworthy

Ve škole jsme si zmiňovali umělecký styl, kterému si říká landart. V podstatě se to překládá jako umění v krajině. Landart vlastně znamená, že se postaví nějaký umělecký objekt pouze s přírodního materiálu a potom se počká, co s tím udělá příroda. A tomuto směru se právě věnuje jeden úžasný pán jménem Andy Goldsworthy. Ve vv jsme se dívali na dokument o něm a jeho práci. Například staví kamenné stavby na pláži a potom počká až přijde příliv. Kameny pokládá pouze na sebe, nijak je nelepí nebo nesvazuje. V jeho knihách je vždy uvedeno, kde ta díla vytvořil, kolikrát je stavěl, který pokus byl úspěšný a jak dlouho to dílo vydrželo. Například stavěl kameny na špičku, což vydrželo jen několik sekund.
"Uvidět něco co tu vždycky bylo, ale člověk byl pro to slepý."
"Magicky mě přitahují okamžiky, ve kterých vnímám, že žiji."