středa 31. prosince 2014

Černá káva a tenké plátky čokolády.

“I just thought about all of the organs inside of me, just swishing around. *swish swish* Think about the organs inside of you.“ G.W.
Ve mně nic nefunguje.

Martin Freeman vypadá jako by byl celý z koťátek, i když umlátí svoji ženu kladivem a panikaří nad její zakrvácenou mrtvolou.

“Did you know that the human eye can see more shades of green than any other color?“

Já jsem naprosto nepoužitelná pro život. Zvládám tak jeden úkol denně.

„Co budeš dělat s tím čajem?“ „Já ho potom…asi…vyliju.“

Můj blog, tumblr i 8tracks jsou všechno dárky ode mě pro mé budoucí já.

Občas si vzpomenu, jak pan –or (skrytý vtip jen pro mě) říkal: „Vy ještě vlastně čtete knihy kvůli příběhům.“ A já jsem už v té době věděla, že to není pravda, protože Obraz Doriana Graye.

Vším, co spolu prožíváme, si stavíme obrovskou imaginární věž. A protože už je to dlouho, tak je ta věž odolná a stabilní, takže se nemůže jen tak zbořit, když na ni někdo hází miniaturní kamínky.

Chybí mi, vědět o drobnostech z vašich životů.

Jestlipak ještě umím pískat na čepičku žaludu, jako jsme to dělávali, když jsme byli děti?

Rozpouštím se a následně umírám z toho, jak má Emily chraplavý hlas.

neděle 28. prosince 2014

Můj nový šampón voní jako skutečné rozdrcené jahody.

Z přání od K. pláču štěstím, nevím, jestli se mi to někdy předtím doopravdy stalo.

Chci místo hřebíček psát žebříček. Proč prostě proč.

Tak se znovu setkáváme pouze ve snech a mně dochází, že já jsem pro tebe prostě jen další člověk.

Spím tak dlouho, že se mi zdají celé rozsáhlé příběhy. Třeba ten o tom, jak nám celý dům zaplavily květiny. A v mém pokoji byl na jedné z nich usazený malý dráček, poslední na celé Zemi. V následujícím snu ti o tom vyprávím, opíráme se o zábradlí a všechno je zalité sluncem.

Nebo ten děsivý sen o dlouhé tenké žirafě.

Zjistila jsem, že dvě ze čtyř nejdůležitějších slečen z mého vysokoškolského života, jsou narozené ve stejný den. Vesmír ví, co dělá. Vždycky věděl. Dvě ze
čtyř pro mě nejdůležitějších slečen na střední se zase jmenovaly stejně. A k tomu se jedna L. narodila jen den po druhé L. Magic. Witchcraft.

Na HC nemocná, naládovaná práškama upíjím Frisco a tancuju tak moc, jak mi jen kašel dovolí. Můj život je plný špatných rozhodnutí, ale tohle stálo za to, protože Ráďa je dokktor zaius – the dark sith lord a má léčivé schopnosti. Ani už nevím, čí je to krev, jestli moje nebo cizí.

P. oslavuje, že jsme se narodili. Nic milejšího snad pro nás nikdo nikdy neudělal.

Už mám vydru i ježka, tak jsou Sherlock s Johnem zase spolu. Tentokrát už napořád.

Já jsem s tebou ráda. Je pěkné, kolem některých lidí jen tak být. Nemusíme spolu ani mluvit nebo tak.

sobota 27. prosince 2014

Just give me all that pain.

Save the vinyl


Stále pokračuje detoxikace od všeho ~


Mia pro mě hlídá, kde jsem skončila se čtením.


Neostré fotky jsou hebčejší.

úterý 23. prosince 2014

Někteří lidé už si nezaslouží moje tajemství.

Šeptám ti do ucha nesmysly, protože se ke mně tak důvěřivě nakláníš, jako bys věřila, že ti řeknu jen vážné věci.

Dostávám krásná, nečekaná přání a dárečky, které si vůbec nezasloužím. Vinyl a fortune cookies (zabalené v papíru se sovami). A to, že se mi někdo chystá napsat a to, že se někdo podepsal jen křestním jménem. A že někdo tak hezky poděkoval za to, že jsem poslouchala.

Chris vyskakoval z balónu každý den, protože mohl. Mám ho ráda, protože nechtěl být jiný, až vyleze z kukly. Chtěl, aby to venku bylo jiný. A možná nesnesu Cassie, protože mám sama příšerně patetické řeči, tak nemůžu vystát, když je má i někdo jiný.

Mám v sobě bezednou zásobu emocí. Potřebovala bych objem svých pocitů zmenšit aspoň na polovinu, abych byla víc jako ostatní. Naopak potřebuji víc slz, které bych mohla vybrečet.

Doma si hrajeme -> při náhodných situacích si říkáme: „Vítej“. A hrozně se u toho bavíme.

pondělí 22. prosince 2014

"And I tried my best to embrace the darkness in which I swim."

Je spousta lidí, se kterými bych chtěla navštívit Japonsko. S každým bych tam chtěla jet z jiného důvodu.

Cass už je úplně šílená a u Stonemů mají všechno růžové, protože Effy pere.

Balím se do šály a do deky, polykám prášky a prolívám se čajem. Zatímco Chris tajně bere úplně jiný druh pilulek.

Být doma má svoje výhody - lednička je v kuchyni, konvice je rychlovarná, vždycky nám teče teplá voda a svítí všechna světla. Navíc mám (občas) pokoj sama pro sebe a postel sama pro sebe. Což je momentálně hrozně osvobozující. A mám poblíž sebe svoji vzpomínkovou krabici, knížky a deníky. A to vlastně v konečném důsledku působí stejně uvolňujícím dojmem. Tak sbírám optimismus do kapes, abych si ho mohla odvézt s sebou do Olomouce.

Častěji teď iniciuji objetí like real people do. Protože já už dávno nejsem skutečný člověk. Sežraly mě moje patetické řeči.

Některé lidi je tak snadné objímat. A pro to, abych objala jiné, musím sesbírat všechnu odvahu na světě.

Having eye contact for more than 6 seconds without looking away or blinking reveals a desire for either sex or murder.

S. dokáže chytat můry do ruky, takže je všechno v pořádku.