Fairy Kings and Queens

Kdo si tohle přečte, bude mě znát líp, něž kdokoliv jiný.

• Oscar Wilde -> Ir, spisovatel. Narodil se roku 1854 a zemřel 1900. Oženil se a měl dva syny. V roce 1895 byl na dva roky uvězněn za homosexuální praktiky. Líbí se mi některé jeho názory a taky nadhled a ironie, kterou cpe úplně všude.
• Obraz Doriana Graye / Oscar Wilde -> Více než o děj, jde v té knížce o ty úchvatné rozhovory, úvahy a popisy. A jako zlatý hřeb se objevují i fairy věci, jako opěvování krásy Doriana nejméně přes půl strany. A taky se mi líbil Lord Henry, který byl právě zrcadlem samotného Wilda, takže jak už jsem řekla ironický, cynik apod. Odehrává se to v Londýně 19. století, všeobecně mám tuhle dobu ráda, kočáry a pánské oblečení a vůbec. Prostě je to perfektní, patří k mým oblíbeným knihám.

- I to nejvšednější má hned půvab, jen když se s tím tajíš.

- Rád bych věděl, kdo to definoval člověka jako živočicha rozumového. To je nejukvapenější definice, jaká byla vyslovena. Člověk je všechno možné, jenom ne rozumová bytost.

- Otočil jsem se a uviděl jsem poprvé Doriana Graye. Když se naše pohledy setkaly, cítil jsem, že blednu…

• Sonety / William Shakespear -> Láskyplná opěvování mužského pohlaví (i když třeba jen metaforická). Úryvek ->

- Ó pane – paní mé lásky, máš líce ženy, vlastníma rukama Přírody malované, a něžné srdce žen, jenomže beze změny, beze lží, do vínku těm falešnicím dané….Příroda tvořila tě zprvu jako ženu, leč při té práci se do tebe zadívala a z té lásky dala ti, co pro mne nemá cenu… U těchhle částí jsem se musela fakt smát. Mezi tím rozplýváním, teda.

• Zkrocená hora / Ang Lee (co se týče filmu) Všichni dobře znají, netřeba komentovat.
• Kluci nepláčou / Kimberley Pierce (film) -> Je to o slečně, která se cítí být vězněm ve svém vlastním těle. Mimoto velice působivý film. Měla jsem z toho silný zážitek. Pamatuju si, že když to skončilo, tak jsem chvilku jen tak seděla a bylo mi divně. Viděla jsem to už dávno, takže si nepamatuju všechny detaily.
• Venkovský učitel / Bohdan Sláma (film) -> Taky asi většina zná. Líbilo se mi to jen relativně. A taky dobře, že obsadili Lišku.
• Mrhání hanbou: Záhada Shakespeara a jeho sonetů (dokument/film) Zase něco z těch lepších. Teorie, že William byl zamilovaný do nějakého šlechtice a psal mu ty sonety. Myslím, že se tam spolu koupali nazí a on na něho strašně 'nenápadně' koukal.
• Michael Cunningham (spisovatel) Úžasný, úžasný, úžasný. To by k jeho popisu mohlo stačit.
• Hodiny / Michael Cunningham (knížka) -> Postava Richarda, gaye umírajícího na Aids. Pak se objevuje ještě lesbický pár. Úryvek->

(Richard blouzní, Clarissa, přítelkyně Richarda)
„Jsou tady dneska?,“ zeptá se ho Clarissa.
„Ne,“odpoví ji Richard se zdráhavou upřímností malého děcka. „Teď jsou pryč. Jsou velmi krásní, ale jde z nich strach.“

Skvělá knížka s překvapivým koncem a několika kouzelnými scénami.
(Klárce: Mám ji doma!)
• Domov na konci světa / Michael Cunningham (knížka) Krásná, dokonalá. Patří k silně, silně oblíbeným. Nemohla jsem ji dát z ruky. Popisuje od dětství až po dospělost životy dvou kluků. Johnatan a Bobby. Na tisíce oblíbených momentů. Vyrůstají, zjistí, že se do sebe zamilovali, pak zas hledají něco jiného a tak..Nakonec se dají dohromady ještě s Clare a vytvoří jakousi rodinu. Ve třech. Pořídí si domek, dítě. Hodně zjednodušeně, samozřejmě. A taky tam poslouchají Beatles, Elvise a The Doors, kouří trávu a tancujou. Spousta emočně vypjatých chvilek. Úryvky:

-„Bobby?“ osloví mě Jonathan.
„Ano?“
„Vlastně nic. Chtěl jsem říct něco hloupýho. Něco jako: Já se bojím. Samozřejmě, že mám strach. Všichni máme strach.“

• Linie krásy /Alan Hollinghurst (knížka) Taky fajn, ale ne tolik jako Cunningham. Převažuje tělesná láska nad psychickou. Mírně řečeno. Taky drogy (kokain?) Lajna, páteř milence -> linie krásy. Pamatuju si, že mi konec vyrazil dech. Jinak četba spíše průměrná. Přesto tam mám oblíbené části. Úryvky->
„Takže ty by ses zamiloval do kohokoliv jenom proto, že je, jak ty tomu říkáš, krásnej.“

Nick vážně, leč slabým hlasem hlesl: „Pro mě krásný byl.“
„Přesně!“ řekla Catherine. „Lidi jsou hezký, protože je milujeme. Obráceně to nejde.“

• Freddie Mercury
• Životopis Mercuryho: Bohémská rapsodie jednoho života / Lesley-Ann Jonesová. Vtipné. Fairy.
• Sapfó (básnířka) na ostrově Lesbos se svou družinou žen. Básně oslavující ženskou krásu. A od těch dob se používá označení „lesbická láska“, říkal pan -or.
• Billy Elliot / Stephen Daldry (film) Hlavní postava je kluk, který se chce stát baleťákem. Billy. Hraje ho úžasný herec Jamie Bell. (Líbil se mi třeba ještě v Generaci X, nejpodivnějšímu filmu vůbec) Ten o koho tu běží, je ovšem Michael, jeho zamilovaný kamarád. TA scéna, kdy se ptá Billyho, jestli nosí balerínku, a pak dodá, že by mu docela sekla. A nebo, když ho Billy navštíví doma a Mikey mu otevře v sestřiných šatech a s namalovanou pusou. „Co to děláš?“ -> „Nic, jen se strojím“. Brečela jsem smíchy i dojetím. Patří k oblíbeným. A soundtrack!
• Frida / Julie Taymor (film) Životopis malířky Fridy. Silný životní příběh. Hlavní roli hraje Salma Hayek.
• Jméno růže / Umberto Eco (knížka) Zase patří k těm lepším. Je to detektivka a zároveň historický román. Odehrává se to v mnišském klášteře. Jeden mnich skočí z věže, protože zhřešil se svým duchovním bratrem a bál se, že skončí v pekle. Bohužel ta knížka není jenom o tom. Byly tam například taky dlouhé výčty mnišských řádů ve století tom a tom, nebo různé teologické úvahy. Úryvky:

Už dlouho si mniši tropili šprýmy z něžných pohledů jež Berengar vrhal po Adelmovi, který byl asi půvabný mládenec.

• Ptačí klec / Mike Nichols (film) Postarší gayové, kteří vlastní transvesti-bar a kvůli svému synovi si musí hrát na heterosexuály. Jednoho z nich hraje Robin Williams. Dobrá komedie, taková oddechovka. Žádný hlubší smysl nebo tak, ale OK.
• Interview s upírem / Neil Jordan (film) Plno černého humoru, tak jak to mám ráda. Hraje tam Brad Pitt, Antonio Banderas a Tom Cruis. Na to, že je všecky tři zrovna nemiluju, ve filmu jsou úžasní a dokonce krásní! Vlastně to ani moc fairy není, až na to, že se chtějí kousat do krku a podobně.
• Kluci z party /William Friedkin (film) Úžasné. Parta gayů pořádá narozeninovou párty. Ze začátku tančí, zpívají, vtipkujou, tlachají. Do té doby, než jim to překazí návštěva nic netušícího heterosexuála. Začíná to jako komedie, ale ke konci se to zvrhne v dokonalé drama a emoce gradují. Jak už jsem říkala, rozplývala jsem se nad hysterickým pláčem na konci. Žasla jsem, že tohle někdo může zahrát. Doporučuji. Chtěla bych to vidět zas.
• Surfaři / Jonah Markowitz (film) Klasika, poznají se, zamilují se, jeden si nechce přiznat, že je gay a happy end. Líbilo se mi to jen relativně. Možná, když se začali líbat, tak z ničeho nic :D
• Jiná země / James Baldwin (knížka) Líbily se mi jen určité pasáže. Mimo homosexuality se řeší i otázka rasismu. Strašně blbě se to četlo, upřímně. Úryvek:

„Jak se tím člověk má probít, Ericu? Jak může žít, když nemůže milovat? A jak může žít, když miluje?“
• Do naha! / Peter Cattaneo (film) Chlapi přijdou o práci, rozhodnou se, že si budou vydělávat striptýzem. Krásou zrovna neoplývají tak musí nabídnout něco jiného, proto slíbí, že striptýz dotáhnou až do konce, tedy do naha. Dva z nich při tom spolu začnou chodit. Komedie, oddechovka.
• Někdo to rád horké / Billy Wilder (film) Klasika, legendární americká komedie s Marilyn Monroe. Dva chlapi hrají v ženské kapele, aby se skryli před mafií. Už to je lehce fairy. A pak ještě ten boháč, co si chce jednoho z nich vzít. To známe. „Ale, ty to nechápeš, já jsem muž.“ -> „Nikdo není dokonalý.“
• Kokain / Ted Demme (film) Tamten!
• Andy Warhol

-> Má léta s Andy Warholem / Ultra Violet (knížka) Malíř, kouzelná osoba. Mimoto se ve svém uměleckém ateliéru (Továrně) stýkal se spoustou zajímavých lidí, včetně třeba transvestitů. Třeba jeden typický teplouš, věčně sjetý Ondine. Nebo nějaký muž, jméno mi vypadlo, který chodil po Továrně nahý, akorát genitálie si nastříkal zlatým sprejem. Občas dělal i roznožky, či co. Popřípadě byly v Továrně pořádány drogové večírky plné úplně všeho, co si jen dokážete (i to co si nedokážete) představit. Myslím, že se neobjevila vyloženě nějaká scéna, která by poukazovala na jeho lásky mužů k mužům. Ultra se zmiňovala pouze o fyzické lásce,…nebo alespoň z velké většiny. Pokud byl Andy něčeho jako lásky vůbec schopný, říkali, že byl jako z umělé hmoty a trochu jako malé dítě.
Další postavou, která se v knize objevila a která mě zaujala a Andyho okouzlila je Edie. -> „Usmívá se, když mluví. Hlas má něžný a líbezný. Každých dvanáct vteřin tančí na rockový beat, který jí zní v hlavě. Je pořád sjetá, vznáší se v sedmém nebi nad zemí.“
Samotná Ultra, která knížku napsala, byla osobností. Stýkala se s různými významnými lidmi té doby. Byla také milenkou Daliho. To už moc s Andym nesouvisí, ale Daliho a jeho obrazy taktéž zbožňuju, takže: -> Ultra a Dali obědvají s muži, kteří dostali Nobelovu cenu za genetiku. (Chemii? Botaniku?) „Dali vytáhne z kapsy humra. Crick a Watson upustí vidličku. Dali vykládá: „Ponořil jsem tohoto humra do zlaté lázně, abych mu propůjčil nesmrtelnost.“
Další úryvky, tentokrát týkající se Andyho:

Chová se jako idiot, když opakovaně prohlašuje: „Já nevím, co mám dělat, všechno je tak těžké.“

„Proč mně nemají rádi?“
„Andy, ty jseš až moc teplej a děláš umění a sbíráš umění.“

-> Warholka/ George Hickenlooper (film) Film o už zmiňované Edie. Slibovala jsem si od toho víc. Andy vypadá hrozně. Připadá mi, že něco strašně překroutili a domysleli. Udělali z Andyho strašného sobce a vyloženě zlého člověka. Ne, že by nebyl, ale mohli dát důraz i na jiné věci. A myslím, že Andy nebyl do Edie zamilovaný, jak to „nejspíš“ interpretují, jen ho okouzlila. Zbožňoval ji, to možná, ale nemiloval. Podle mého. Dylan je mi nesympatický, velice. Ale zase je musím pochválit, že si byli všichni relativně podobní. Andy (i když se mi nelíbil, v reálu je hezčí), Edie, Nico ... Andyho třeba strašně vystihovalo, jak si pořád žmoulal ty prsty.
• The Dove Keeper / Underwater sky (příběh) Napsala to holka, která v té době měla kolem dvaceti let. Četla jsem to v angličtině a do češtiny to zatím nikdo nepřeložil. Myslím. Přeložila bych to. kdybych se nebála, že někde na půli cesty z angličtiny do češtiny ztratím to kouzlo. Pro ten příběh naprosto nenacházím slova. Natolik jiné. Příběh je o vztahu půvabně vyšinutého malíře, kterému je asi kolem čtyřicítky a sedmnáctiletého kluka. Půjdu tak daleko, že řeknu, že mě to možná i v několika věcech ovlivnilo... / změnilo. Rozčilovala jsem se, smála, slzela. Je v tom všechno. Nechápu, jak někdo může něco takového napsat. A nikdy nepochopím. Ještě k tomu tak mladý člověk. Je to celkem dlouhé, myslím, že to má tak osmdesát kapitol. Četla jsem to dlouho. Možná několik měsíců. Někdy třeba do čtyř do rána. Úryvky ->

He was hurting himself before anyone else did. I felt pain, guilt, and most of all respekt, inside of me. I could never do what he was doing. Ever.

Every word that came out of Gerards mouth touched me in a way his hands never did.

She was a dove, she was free and she meant the World to him.

„There is no need for apologizing for what you’re feeling.“

+od K. ->

Třeba Alexander Veliký - v tom filmu alespoň byl fairy. Tak trochu.
Možná by stálo za to tady zmínit samotnou písničku Good Old Fashioned Lover Boy.
A ještě hlášky ze hry (divadelní) -> Jeden syn feťák, druhý buzerant a ona se stará jenom o tu zasranou bábovku! nebo -> Josef: Chápeš to? Katce je třináct a spala s více chlapy než já…úžo a psal to fairy člověk.