Stěhuji se. Fyzicky i psychicky se někam skutečně posouvám, takže se musím posunout i odsud.
335 článku. 22 000 zobrazení stránky. 9 let života. 6 na gymplu a 3 roky šílenství na japonštině na KASu a na BYTě.
Nové dobrodružství / vstříc snad lepším zítřkům / světlejším / nechť mi pochodně ozáří cestu.
Budu se sem vracet pro případná milá slova.
A z nostalgie.
さよなら。
Pořád můžeme být palačinky.
http://youcanstillbethepancake.blogspot.cz/
neděle 19. června 2016
„It’s very nice to be…“
Moje bp už je tak dlouhá jako řada do špagetárny, jak výstižně poznamenala Š.
Nevzali mě na navazující (z 36 lidí vzali jen 14). Trošku záchvat, slzy a nemůžu se nadechnout. Pak už ze satanovy náruče do Borůvčiny. Útěšný telefonát s mámou. Máma vždycky všechno pochopí. Bakalář stačí a stejně tě to ničilo. Prostě to tak mělo být, říká máma. Asi to tak mělo být, říká Borůvka. Pak chvilku ještě panika, co si počnu, co si počnu a bušící srdce. A potom už zklidnění, usínám s borůvkami v náručí. Po probuzení už cítím jenom svobodu. Očistný déšť. Snad už bylo dost slz za KAS a za nespravedlnosti. Konec bojů s větrnými mlýny. Ať si vyhrajou, vyměním je za majáky. Jsem ráda, že jsem za zlomem.
Největší ironie, nakonec jsou nejbližší rádi, že jsem se nedostala. Vesmír věděl, že potřebuju přestávku. V jistém smyslu je to vypuštění na svobodu. A začíná nové dobrodružství, jak říká K. A taky, že můžu studovat nový obor. Lištičkologii. Spousta blízkých to nebere jako tragédii, ale jako šanci.
Jsem přesvědčená o tom, že nás Vesmír hlídá.
Říkám si, kdo jsem, když dávám B. prát kimono a obi.
Věřím v nové věci. Někteří lidi prostě mají být spolu. A nepochopíš proč. A jindy je to zase tak křišťálově jasný.
Doba velkých zklamání, změn, trápení, stresování, ale už je to skoro za námi a my jdem. Pořád jdem.
Už je pozdě na to být Dylan Moran?
Nevzali mě na navazující (z 36 lidí vzali jen 14). Trošku záchvat, slzy a nemůžu se nadechnout. Pak už ze satanovy náruče do Borůvčiny. Útěšný telefonát s mámou. Máma vždycky všechno pochopí. Bakalář stačí a stejně tě to ničilo. Prostě to tak mělo být, říká máma. Asi to tak mělo být, říká Borůvka. Pak chvilku ještě panika, co si počnu, co si počnu a bušící srdce. A potom už zklidnění, usínám s borůvkami v náručí. Po probuzení už cítím jenom svobodu. Očistný déšť. Snad už bylo dost slz za KAS a za nespravedlnosti. Konec bojů s větrnými mlýny. Ať si vyhrajou, vyměním je za majáky. Jsem ráda, že jsem za zlomem.
Největší ironie, nakonec jsou nejbližší rádi, že jsem se nedostala. Vesmír věděl, že potřebuju přestávku. V jistém smyslu je to vypuštění na svobodu. A začíná nové dobrodružství, jak říká K. A taky, že můžu studovat nový obor. Lištičkologii. Spousta blízkých to nebere jako tragédii, ale jako šanci.
Jsem přesvědčená o tom, že nás Vesmír hlídá.
Říkám si, kdo jsem, když dávám B. prát kimono a obi.
Věřím v nové věci. Někteří lidi prostě mají být spolu. A nepochopíš proč. A jindy je to zase tak křišťálově jasný.
Doba velkých zklamání, změn, trápení, stresování, ale už je to skoro za námi a my jdem. Pořád jdem.
Už je pozdě na to být Dylan Moran?
sobota 18. června 2016
Kupec je naším vorem.
A já se teď snažím nastoupit na jeho vor úspěchu.
P. jednou označil F. jako Barona Fon Dýně. Od teď o ní s M. mluvíme jako o Baronovi.
Nevím, jestli pořád čekám na ten velký zlom, nebo už jsem v něm a balancuju na jeho špičce. Chodím po hraně.
Momentálně je všechno v křehké harmonii. Všechno se mělo stát přesně takto. Jak předpovědělo dávné proroctví.
A nakonec i sestrám vyšly školy tak, jak měly. J. má v Ově swing a bude mít blízko J. A K. se sestěhuje se mnou a s V. a vyzkouší, jak se studentsky žije v Olo.
S V. máme regulérní posun ve vztahu, sestěhováváme se po třech letech známosti.
Cítím se dospěle (na jeden den), řeším práci a bydlení.
Máma má radost z mojí možné nové práce, tak taky 嬉しい.
V. jako první bakalářem v 変なグループ, L. jako první bakalářem v KT.
Ráno obětuju dvě vejce. Jedno pro moji Lenku a jedno pro mého překupníka. L. za A. (Kupec čeká na výsledky, zatímco já teprve píšu anotaci.) Kupec za B a rovnou k tomu malé c, protože je z něj už taky bakalář.
Píšu poděkování svojí vedoucí práce. Don’t look back in anger.
P. jednou označil F. jako Barona Fon Dýně. Od teď o ní s M. mluvíme jako o Baronovi.
Nevím, jestli pořád čekám na ten velký zlom, nebo už jsem v něm a balancuju na jeho špičce. Chodím po hraně.
Momentálně je všechno v křehké harmonii. Všechno se mělo stát přesně takto. Jak předpovědělo dávné proroctví.
A nakonec i sestrám vyšly školy tak, jak měly. J. má v Ově swing a bude mít blízko J. A K. se sestěhuje se mnou a s V. a vyzkouší, jak se studentsky žije v Olo.
S V. máme regulérní posun ve vztahu, sestěhováváme se po třech letech známosti.
Cítím se dospěle (na jeden den), řeším práci a bydlení.
Máma má radost z mojí možné nové práce, tak taky 嬉しい.
V. jako první bakalářem v 変なグループ, L. jako první bakalářem v KT.
Ráno obětuju dvě vejce. Jedno pro moji Lenku a jedno pro mého překupníka. L. za A. (Kupec čeká na výsledky, zatímco já teprve píšu anotaci.) Kupec za B a rovnou k tomu malé c, protože je z něj už taky bakalář.
Píšu poděkování svojí vedoucí práce. Don’t look back in anger.
čtvrtek 16. června 2016
Vždycky jde o duši v první řadě. (私なら)
Káva se skořicovými křupínky a malýma růžovýma bonbónama. Kdo jsem? Jsem drobečky na dně obalu.
It's the only way for me to be as strong as I like to be.
K: „Absurdní vidět ty lidi, co před chvílí Verču utlačovali novinama a čajem.“
Celá rodina včetně Kryštofa na balkóně. Bublinky a F. se učí hrát na ukulele.
Dusivé minuty v tramvaji. Převrácený svět, tramvají na druhou stranu. Večer rodinný čas s červeným trpaslíkem.
Po příjmačkách už je to jen na nich. Děj se vůle satanova, říká V. Jsme v náruči satanově a mně je v ní dobře. Cítím, jak mě kolébá.
Levandulová zmrzlina v ledové kávě. Zvažujem, co bude a plánujem námořnické trička, kotvy a majáky.
Bublinky na balkóně, P. hraje na ukulele a M. nám zpívá fonetická pravidla.
M. má ve skriptech na aj poznámku z prváku: 森は私の友達。
Pomáhám do tramvaje nejrozkošnější trojnásobné mamince s kočárkem pro dvojčata. Je drobná, má zelené šaty a zlatou brož ve tvaru včelky. Zvláštní aura blízkosti.
První pracovní pohovor. Vypadá to tam trochu jako ve vinném sklípku. Přitom je to kancelář, odkud se pronajímají pokoje v horských chatách. Dvě milé paní, oslovují mě „Verunko“. Mají kolegu Japonce. Co je to za svět.
Cestou do knihovny si jen tak zajdu koupit nanuk a možná poprvé od začátku školního roku mi připadá, že žiju.
Pak ještě zachraňuju zatoulané studenty, posílám je k nám na KAS a vedle na náměstí.
It's the only way for me to be as strong as I like to be.
K: „Absurdní vidět ty lidi, co před chvílí Verču utlačovali novinama a čajem.“
Celá rodina včetně Kryštofa na balkóně. Bublinky a F. se učí hrát na ukulele.
Dusivé minuty v tramvaji. Převrácený svět, tramvají na druhou stranu. Večer rodinný čas s červeným trpaslíkem.
Po příjmačkách už je to jen na nich. Děj se vůle satanova, říká V. Jsme v náruči satanově a mně je v ní dobře. Cítím, jak mě kolébá.
Levandulová zmrzlina v ledové kávě. Zvažujem, co bude a plánujem námořnické trička, kotvy a majáky.
Bublinky na balkóně, P. hraje na ukulele a M. nám zpívá fonetická pravidla.
M. má ve skriptech na aj poznámku z prváku: 森は私の友達。
Pomáhám do tramvaje nejrozkošnější trojnásobné mamince s kočárkem pro dvojčata. Je drobná, má zelené šaty a zlatou brož ve tvaru včelky. Zvláštní aura blízkosti.
První pracovní pohovor. Vypadá to tam trochu jako ve vinném sklípku. Přitom je to kancelář, odkud se pronajímají pokoje v horských chatách. Dvě milé paní, oslovují mě „Verunko“. Mají kolegu Japonce. Co je to za svět.
Cestou do knihovny si jen tak zajdu koupit nanuk a možná poprvé od začátku školního roku mi připadá, že žiju.
Pak ještě zachraňuju zatoulané studenty, posílám je k nám na KAS a vedle na náměstí.
úterý 14. června 2016
Konečně s knížkou na balkóně.
Na začátku Off the road je pasáž z Dantova Inferna. Náhoda? Nemyslím si.
Neal klečel uprostřed silnice a vyznával Allenovi lásku. To je to, co čekám od života.
Ten dobrý druh kocoviny / utlumení a šílené myšlenky.
„Stačilo by, aby tu dodávku trochu pomalovali a byla by jako od Scoobyho Doobyho.“
„Vy máte takovou kulatou kytku? Tu zastříháváte dokulata?“
-> „To je plast.“
Lišta a liška se zdrobňujou stejně. Na to přišla V. (lištička)
Gejša, Ellen Page na bruslích (Whip It) a další víno. / Ovíněné hledáme ve skříňce na rýži, vločky a cukr Putina.
Cítím, že se do sebe zase vlívám.
SM na státnicích jako nejmilejší andělská bytost v něžně růžovém sáčku. Chci jí poslat děkovný dopis. Možná pošlu. To je moje specialita vylívat emoce v dopisech.
„Dne 04.05.2016 jste dle Vašeho studijního oddělení splnil(a) své studijní povinnosti,“ se čte tak moc mile.
Špatné autorské čtení. Mám hlínu na duši. Chtěla jsem něco krásného z básní a oni mě zasypali hlínou jako mělký hrob.
Brečím do fialového postapokalyptického nebe.
To jsou ty dohry, jak říkala L.
Mosty a zeleň na uklidnění.
Neal klečel uprostřed silnice a vyznával Allenovi lásku. To je to, co čekám od života.
Ten dobrý druh kocoviny / utlumení a šílené myšlenky.
„Stačilo by, aby tu dodávku trochu pomalovali a byla by jako od Scoobyho Doobyho.“
„Vy máte takovou kulatou kytku? Tu zastříháváte dokulata?“
-> „To je plast.“
Lišta a liška se zdrobňujou stejně. Na to přišla V. (lištička)
Gejša, Ellen Page na bruslích (Whip It) a další víno. / Ovíněné hledáme ve skříňce na rýži, vločky a cukr Putina.
Cítím, že se do sebe zase vlívám.
SM na státnicích jako nejmilejší andělská bytost v něžně růžovém sáčku. Chci jí poslat děkovný dopis. Možná pošlu. To je moje specialita vylívat emoce v dopisech.
„Dne 04.05.2016 jste dle Vašeho studijního oddělení splnil(a) své studijní povinnosti,“ se čte tak moc mile.
Špatné autorské čtení. Mám hlínu na duši. Chtěla jsem něco krásného z básní a oni mě zasypali hlínou jako mělký hrob.
Brečím do fialového postapokalyptického nebe.
To jsou ty dohry, jak říkala L.
Mosty a zeleň na uklidnění.
sobota 11. června 2016
Jsme samurajští bojovníci a Šimazaki Tóson.
Po celodenním učení v noci dopisy mezi Ginsbergem a Cassadym As ever. Allen poslal Nealovi Van Gogha.
Nechápu, jak to Kupec dělá, den před státnicemi pořád stejně fancy. Já jsem tři dny před státnicemi divoženka v dlouhé volné sukni a s neoholenýma nohama.
Spím u V. na koleji ve svém spacáku v Barčině nepovlečené posteli jako na táboře.
Ve snech zůstávají lidé, kteří jsou pohřbeni na dnech našich srdcí.
Spíš než strach ze státnic - krize identity.
Státnice / Kupec s Širu obětovali vejce, takže jsem si vytáhla dobré otázky. Současná jap. literatura a vývoj jap. rodiny. Žádné šílenosti z klasické literatury, dějin, hosp. zeměpisu ani lingvistiky. / V konverzaci nezvládám popisovat stopování do Vídně. / Celkově za D. / Na chvilku konec od učícího pekla, zahrabanosti ve skriptech, popsaných papírech a složkách.
Do prváku nás šlo asi 120. Státnice nás udělalo jen 8. Celá 変なグループ, 天使, Magda, Nikol a Simona.
„Nejemotivnější část státnic: わ先生 se snažil přijít na to, jak jsme se s V. seznámily. Při vyhlašování výsledků se z nás jméno té kapely snažila dostat už celá katedra. Snažit se japonsky vysvětlit, že to byli Hentai Corporation, se u státnic nezdálo jako nejlepší nápad. 秘密です。“
Z černých upnutých šatů do trávově zeleného letního trička s kapsičkami, které mám asi od patnácti, fialové kraťasy, svoboda.
Poslední samuraj a čtyři lahve nejlepšího Širuina vína. Párty u Širunky, tancujeme po pokoji a točíme se u tyče. Předtančuju Pomádu, Š. a V. spolu boxujou. Š. zradil župan. Hanka přináší další víno. Šest litrů děleno čtyřmi. Širu na tyči s lahví a Seňor ala french girl.
Myslela jsem, že jsme nebyly moc opilé, ale pak jsem viděla fotky a videa a poskládaly jsme dohromady mozaiku vzpomínek. Mosty a provazy na Horním náměstí a Kupcovo: „Budeme si hrrráááát.“
Nechápu, jak to Kupec dělá, den před státnicemi pořád stejně fancy. Já jsem tři dny před státnicemi divoženka v dlouhé volné sukni a s neoholenýma nohama.
Spím u V. na koleji ve svém spacáku v Barčině nepovlečené posteli jako na táboře.
Ve snech zůstávají lidé, kteří jsou pohřbeni na dnech našich srdcí.
Spíš než strach ze státnic - krize identity.
Státnice / Kupec s Širu obětovali vejce, takže jsem si vytáhla dobré otázky. Současná jap. literatura a vývoj jap. rodiny. Žádné šílenosti z klasické literatury, dějin, hosp. zeměpisu ani lingvistiky. / V konverzaci nezvládám popisovat stopování do Vídně. / Celkově za D. / Na chvilku konec od učícího pekla, zahrabanosti ve skriptech, popsaných papírech a složkách.
Do prváku nás šlo asi 120. Státnice nás udělalo jen 8. Celá 変なグループ, 天使, Magda, Nikol a Simona.
„Nejemotivnější část státnic: わ先生 se snažil přijít na to, jak jsme se s V. seznámily. Při vyhlašování výsledků se z nás jméno té kapely snažila dostat už celá katedra. Snažit se japonsky vysvětlit, že to byli Hentai Corporation, se u státnic nezdálo jako nejlepší nápad. 秘密です。“
Z černých upnutých šatů do trávově zeleného letního trička s kapsičkami, které mám asi od patnácti, fialové kraťasy, svoboda.
Poslední samuraj a čtyři lahve nejlepšího Širuina vína. Párty u Širunky, tancujeme po pokoji a točíme se u tyče. Předtančuju Pomádu, Š. a V. spolu boxujou. Š. zradil župan. Hanka přináší další víno. Šest litrů děleno čtyřmi. Širu na tyči s lahví a Seňor ala french girl.
Myslela jsem, že jsme nebyly moc opilé, ale pak jsem viděla fotky a videa a poskládaly jsme dohromady mozaiku vzpomínek. Mosty a provazy na Horním náměstí a Kupcovo: „Budeme si hrrráááát.“
středa 8. června 2016
Zatímco
se učíme na státnice, na dvoreček naší knihovny přivalili obrovskou kouli a natáčí tam film. Chvilku nesmíme dovnitř, abychom nenarušily záběr. Absurdity.
V pozdě nočním „zůstaň“ nad čerstvě udělanými šálky kávy bylo příliš mnoho emocí.
Nedávno jsem dostala od M. lízátko. Cestou do knihovny mi ho záviděla malá holčička v maminčině náručí. „Ta paní má lízátko.“
T. mi donesla zkaramelizovaný star dust z přednášky o Bowiem. A jindy se zase se všemi na našich gaučích podělila s nejlepším nepečeným cheescakem. Mňaminky jsou v učícím peklu 必要.
B. zmiňuje vodní dýmku. Vzpomínám na poslední nejlíp nabitou dýmku na posouborkové párty u 天使 a L. na bytě. A jak to všechno bylo. Počátky.
Věty z korpusu (učení na státnice):
V: „Já mám hlad, že bych snědla celé sele.“
-> Š: „Můžeš sníst mě, já se ti nasolím.“
-> V: „Teď si tě představuju, jak ležíš na tom stole s jabkem v puse.“
Japonské baňky jsou důležité.
Odstěhujeme se na Hawai, kde Š. bude říkat vtípky s Descartesem.
Hanzovo pravidlo - vykašli se na školu a prodávej domy.
V: „Nejdříve ji tam ignorujete s těmi hady a pak jaké informace?“
Š: „Jedeš k moři a nejsou tam rajčata.“
V: „Ukaž mi tu mrtvou duši.“
V: „Ty vlaky jezdí na elektřiku a já mám zkrat od té doby, co mám mozzarellu v oku.“
V: „Co je s tebou? Ještě ráno sis dala hlavu za hlavu.“
Až bude Š. 30, tak se sejdem ve Zmijozelu a zrekapitulujem náš život. 28.2.2023
Smiř se se vším, co tě potká. Don't Look Back In Anger
Rozhovory na balkoně / S F. o tom, že nevíme, co se životem a s M. o disneym a o okapech.
Pozděnoční čtení Psaní na balkoně / Pět let stará fotka / Kdo jsme byly? / Kdo jsme teď? / A kam směřujeme?
V pozdě nočním „zůstaň“ nad čerstvě udělanými šálky kávy bylo příliš mnoho emocí.
Nedávno jsem dostala od M. lízátko. Cestou do knihovny mi ho záviděla malá holčička v maminčině náručí. „Ta paní má lízátko.“
T. mi donesla zkaramelizovaný star dust z přednášky o Bowiem. A jindy se zase se všemi na našich gaučích podělila s nejlepším nepečeným cheescakem. Mňaminky jsou v učícím peklu 必要.
B. zmiňuje vodní dýmku. Vzpomínám na poslední nejlíp nabitou dýmku na posouborkové párty u 天使 a L. na bytě. A jak to všechno bylo. Počátky.
Věty z korpusu (učení na státnice):
V: „Já mám hlad, že bych snědla celé sele.“
-> Š: „Můžeš sníst mě, já se ti nasolím.“
-> V: „Teď si tě představuju, jak ležíš na tom stole s jabkem v puse.“
Japonské baňky jsou důležité.
Odstěhujeme se na Hawai, kde Š. bude říkat vtípky s Descartesem.
Hanzovo pravidlo - vykašli se na školu a prodávej domy.
V: „Nejdříve ji tam ignorujete s těmi hady a pak jaké informace?“
Š: „Jedeš k moři a nejsou tam rajčata.“
V: „Ukaž mi tu mrtvou duši.“
V: „Ty vlaky jezdí na elektřiku a já mám zkrat od té doby, co mám mozzarellu v oku.“
V: „Co je s tebou? Ještě ráno sis dala hlavu za hlavu.“
Až bude Š. 30, tak se sejdem ve Zmijozelu a zrekapitulujem náš život. 28.2.2023
Smiř se se vším, co tě potká. Don't Look Back In Anger
Rozhovory na balkoně / S F. o tom, že nevíme, co se životem a s M. o disneym a o okapech.
Pozděnoční čtení Psaní na balkoně / Pět let stará fotka / Kdo jsme byly? / Kdo jsme teď? / A kam směřujeme?
čtvrtek 2. června 2016
Fénix = 火の鳥
Kupec obětovač vajec. / K: „Dobrá, jedno vejce pro Kohebi.“ / Š: „Jiný okultismus tady.“
Říkám si, kdo jsem, když Borůvce skládám ponožky a policejní svetry. Skládám prádlo, peru a věším, uklízím v kuchyni a chystám maso na zítřejší oběd. Kdo jsem. Š. mi píše: Seňor - the housewife.
Když jedeme s B. v autě, hraje nám k tomu I kissed a girl od Katy Perry. Smějem se. Ráda s ní jezdím v autě. Mám pocit, že můžeme někam daleko odjet a nikdy se nevracet.
Učím se na lavičce u zámečku jako princezna. Seňor je princezna. S B. na vyhlídce.
Od srpna nemám kde bydlet. I když se máma zlobí, když to říkám. Vždycky přece můžu bydlet doma.
Už jsou horké noci, spávám v námořnickém tričku.
„Mami, já se s někým vídám, a je to holka.“ „Mami, já se na léto domů nevrátím.“ Takhle já mluvím s mámou.
Holčička v šatičkách s kormidýlky. Pokud někdy budu mít dítě, taky bude kapitán.
Jsem jako Dorian. Vždycky budu do někoho zamilovaná a vždycky bude někdo zamilovaný do mě.
Na balkónku se nám vylíhla ptáčátka. Mají hnízdo na poličce vedle lebky. Mám ráda náš špinavý byt. Učím se na státnice a pozoruju jejich mámu, jak jim opatrně nosí mňaminky.
Před spaním čtu Sedu, dokud ji celou nepřečtu.
Cítím k Akutagawovi stejné pouto jako ke Kafkovi.
Širu s Kupcem úspěšně složily státnice z japonštiny. Skáčeme radostí do vzduchu ve Zmijozelu. V. už má za sebou státnice na angličtině a M. jejich půlku.
S V. nám do státnic na japonštině chybí 4 dny. Divné surreálno.
Litanie proti strachu
Nesmím se bát.
Strach zabíjí myšlení.
Strach je malá smrt, přinášející naprosté vyhlazení.
Budu svému strachu čelit.
Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne.
A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel.
Tam, kam strach odešel, nic nebude.
Zůstanu pouze já.
Říkám si, kdo jsem, když Borůvce skládám ponožky a policejní svetry. Skládám prádlo, peru a věším, uklízím v kuchyni a chystám maso na zítřejší oběd. Kdo jsem. Š. mi píše: Seňor - the housewife.
Když jedeme s B. v autě, hraje nám k tomu I kissed a girl od Katy Perry. Smějem se. Ráda s ní jezdím v autě. Mám pocit, že můžeme někam daleko odjet a nikdy se nevracet.
Učím se na lavičce u zámečku jako princezna. Seňor je princezna. S B. na vyhlídce.
Od srpna nemám kde bydlet. I když se máma zlobí, když to říkám. Vždycky přece můžu bydlet doma.
Už jsou horké noci, spávám v námořnickém tričku.
„Mami, já se s někým vídám, a je to holka.“ „Mami, já se na léto domů nevrátím.“ Takhle já mluvím s mámou.
Holčička v šatičkách s kormidýlky. Pokud někdy budu mít dítě, taky bude kapitán.
Jsem jako Dorian. Vždycky budu do někoho zamilovaná a vždycky bude někdo zamilovaný do mě.
Na balkónku se nám vylíhla ptáčátka. Mají hnízdo na poličce vedle lebky. Mám ráda náš špinavý byt. Učím se na státnice a pozoruju jejich mámu, jak jim opatrně nosí mňaminky.
Před spaním čtu Sedu, dokud ji celou nepřečtu.
Cítím k Akutagawovi stejné pouto jako ke Kafkovi.
Širu s Kupcem úspěšně složily státnice z japonštiny. Skáčeme radostí do vzduchu ve Zmijozelu. V. už má za sebou státnice na angličtině a M. jejich půlku.
S V. nám do státnic na japonštině chybí 4 dny. Divné surreálno.
Litanie proti strachu
Nesmím se bát.
Strach zabíjí myšlení.
Strach je malá smrt, přinášející naprosté vyhlazení.
Budu svému strachu čelit.
Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne.
A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel.
Tam, kam strach odešel, nic nebude.
Zůstanu pouze já.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
