Chci být odkvetlou pampeliškou

Několik dní jsem sbírala hrušky v sadu. Když mi promokly tenisky, sundala jsem si je a běhala bosá. Prsty se mi bořily do hustého, měkkého trávníku a tříštily kapky rosy zachycené na listech. Běhala jsem v sadu, slunce svítilo a já jsem si připadala jako rusalka.
Tolik svobody jako tehdy jsem necítila už dlouho.

A další důležitá informace: naše auto je nejlepší, protože vypadá jako žralok a má tlačítko MAX DEF, což je zkratka pro maximal defence a chrání nás proti mi-mo-zem-šťa-nům.

Bylo v tom něco neskutečně kouzelného.

Když jsme tam seděly, jen samy dvě, kolem spousta opuštěných laviček, choulících se zimou. Stmívalo se. Až nás obklopovala jediná koule světla a jinak ticho a tma a zářící žluté zábradlí. A večerní město, mosty přes řeku. Natáhnu se k tobě přes stůl a posadím si cigaretu na dolní ret. Plamínek ve tvé dlani a já do sebe vtahuji modrý, borůvkový kouř. Hluboce ho do sebe vdechuji a hltavě ho polykám, jako bych už nemohla nikdy dýchat nic jiného. A potom vydechnu a je všude kolem mě, objímá mě a vpíjí se mi do vlasů. Myslím na to, že se musím ostříhat, protože moje vlasy už nedávají žádný smysl. A myslím na to, jak moc je pohodlné být tady s tebou. Existovat ve stejné chvíli jako ty.

10 knih, které mě nějakým způsobem zasáhly

Domov na konci světa - Tu knihu zbožňuji celou svou duší. Kdybych měla vybrat jednu, která mě zasáhla byla by to tato. Pro všechno mezi Bobbym a Jonathanem, pro scénu v lomu, pro Bobbyho tancování, pro poslouchání desek, pro noc šílící hvězdami, pro mé oblíbené objetí a mou oblíbenou smrt v knize. (Carltonova smrt je něco, co mě nikdy nepřestane fascinovat.) Proto, že jsem si uvědomila, že vůbec nemusím žít jako ostatní.

The Dove Keeper - Je to sice fanfikce, ale zasáhla mě mnohem víc, než některé knihy. Četla jsem to někdy v patnácti a nečekaným způsobem mě to změnilo. Taky to obrovským způsobem ovlivnilo můj vztah k umění. Nemohla jsem se vzpamatovat z toho, jak je to perfektní.

Harry Potter - Velká součást mého dětství v mnoha smyslech. Nemusím nic vysvětlovat, buď jste v tom byli s námi a nebo ne, takže to stejně nepochopíte. Lituji všechny děti, pro které momentálně nikdo nedělá něco podobného, co dělala pro nás J.K.

Freddie Mercury The Definitive Biography - Protože od té doby mají Queen speciální místo v mém srdci. Díky té knize jsem zjistila, jaká byl Freddie královna a jsem za to strašně ráda.

Obraz Doriana Graye - Asi to bude jedna z prvních knih, u kterých jsem si uvědomila, že se do nich můžu zamilovat i kvůli něčemu jinému než příběhu. Taky proto, že Lord Henry je Oscar Wilde.

Stopařův průvodce galaxií - Protože jsem tam objevila smysl života, vesmíru a vůbec.

Kafkovy povídky, deníky, korespondence - Protože mi Kafka připadal jako jediná spřízněná duše v dobách, kdy jsem měla pocit, že musím pořád psát, jinak mě to roztrhá zevnitř. Protože Kafka reprezentuje moji část, která je asociální, vyděšená a má pocit, že nikdy nemůže zapadnout do světa kolem.

Neviditelné nestvůry - protože zbožňuji způsob, jakým Chuck píše. Protože bez ohledu na to, jak někoho milujete, když se louže jeho krve rozšíří až moc blízko, stejně ucouvnete. Proto, že všechny jeho příběhy jsou neskutečně jedinečné. Proto, že já jsem vidina i Jackovo zlomené srdce.

Krchovského básně - protože Krchovský představuje moji dekadentní, undergroundovou část. Protože jeho básně přetékají bestiální něhou, protože to je skutečná horror show, protože se někdy ráda spolu s ním utápím v sebelítosti až kam to jen jde.

1984 - jak by to mohlo někoho nezasáhnout?

fuckingfuckme

mám opožděný záchvat lásky k Hansardovi

Chci s tebou jíst borůvky.

Sním o tom, jak spolu jíme borůvky.
Cpeme si je do pusy, až jsme od nich celé modré.
A to proto, že tě zbožňuji a miluji,
tak jako miluji jisté temné věci, potají,
někde mezi stínem a duší.

Polovinu parafrázuji a polovina jsou mnou pečlivě vybraná slova.