B: „Spolu jsme nejsilnější pásovci.“

V: „Ještě můžeme do třiceti dělat pokrývače a pak být Harrison Ford.“

Myslím, že štěstí není konstantní. Štěstí je chvilkové a navíc subjektivní.

Víkend plný praní prádla a boje mezi láskou a nenávistí k japonštině.

Ze zoufalství peču den před zkouškou kokosové řezy.

Po druhém pokusu souborky s Širu a Kupcem tradičně do Cafe +. Prozkoumáváme podzemí a objevujeme Náš sklep. Je tam sice zima a vlhko, ale mají tam dečky.

Pak posílám pohlednici Memorin. Dávám si to za odměnu. Stejně už jí dlouho dlužím odpověď na Letní Psaní a musela jsem ji informovat, že na Majálesu bude naše pikniková hudba.

S M. zakládáme básnickou skupinu ZMKVPS (Zplesnivělá Mandarinka, Která Voněla Příliš Sladce), potom probíráme havraní ledničky a taky, že krávy mají čtyři bříška. Kdo mi bude vyprávět o paní z Chrudimi, která nemá ráda přírodu, až u mě nebudeš?

Zdálo se mi o malé holčičce, která měla dečku z pampelišek. A taky, že jsem se zbavovala zla. Dala jsem ho na dno květináče, zasypala hlínou a pak to celé pohřbila. Když jsem ty sny vyprávěla 天使, MS a M. dívaly se na mě jak na krále bláznů. Vnější svět (kromě 変なグループ) není připravený na moje šílenství.

Základní výbava studenta: kabát s velkými kapsami, který se dá nosit od podzimu do jara; velká taška (nebo baťůžek), do které se vejdou skripta i nákup jídla na půl týdne.

Já jsem Marlaina i lion najednou. Kamikaze life is not fun, no, it's not fun.

Být Lilo. Dát facku pěstí japonštině. Kupec v mezičase obětuje vejce k snídani (je to skoro jako nemluvňata), abychom dostaly 合格 ze souborky.

Purple rain.

V: „Že něco nežije, to ještě neznamená, že je to mrtvé.“
T: „My jsme důkazem.“
V: „Right into my kokoro.“

Doma mám nový level zoufalství. Křičím na M., až děsím ji a nejspíš taky ostatní spolubydlící. Balancuju na hranici hysterického smíchu a pláče. Pak se jí omlouvám a slibuju, že až bude po všem, půjdu na exorcismus, aby ze mě vymýtili všechny démony. Pak spolu pijeme víno a koukáme konečně na Lilo a Stich a Legendu o Mulan.

S 天使 jsme si navzájem vyměnily, přečetly a okomentovaly svoje bp. Spolu s tím, jsme si vyměnily taky nejdůležitější druh podpory za poslední dobu.

Čtu střídavě Tenšiinu bp a první část druhého dílu Game of thrones. Zdvořilostní systémy japonštiny a korejštiny se prolínají se zlovlky a soubojem květinového rytíře s pihatou ženou v brnění.

天使 mi taky připomíná, jak je důležité spát, když zapomínám. Zase teď méně jím a spím. Nejde to. Už nemůžu. Ale do konce zkouškového zbývá už jen 15 dní. Ve všeobecné apatii je mi jedno, jak to dopadne.

Po úspěšné zkoušce z konverzace a neúspěšném vyhlášení výsledků souborky 11 hodin spánku naplněných jenom samými špatnými sny. Kromě jedné milé části, ve které jsme s M. byly na Bowieho koncertě. / M. mezitím v Olo na AFO pouští Bowieho klipy a tanečkuje na ně. Vesmírné spojení zesílené mimozemšťany na AFO.

Pak jsem byla ve snu u Š. doma, kde bylo v jedné části domu, oddělené tenkým bílým provázkem, plno psů a morčat.

Š. taky spala 11 hodin. Očividně to byl náročný týden. / Š. se prvně hroutila před zkouškou. Buší ji srdce, tak ji instruuju, ať dýchá zhluboka.

Já jsem měla před zkouškou z konverzace prvně pocit, že nezvládnu jít dovnitř, že nic neumím a musím utéct, protože se časy zkoušení posunuly a já jsem neměla svých dvacet minut na zklidnění. Nakonec na mě ale byli N. moc hodní. ゆ先生 dělal vtípečky a jedl při zkoušení sladkosti.

Chci vyplout.

Zdál se mi prorocký sen, že v testu budou chemické rovnice. Budím se vyděšeně. V testu nakonec opravdu nějaká chemie byla / text s porozuměním o ozonu.

V deset ráno souborná jazyková zkouška: 2 hodiny, pak praxe: 3 hodiny, pak v knihovně bp, zapomínám jíst a najednou je devět večer. V mdlovém deliriu opouštím knihovnu. Mrznou mi nohy v punčochách, ale je to příjemné, aspoň mám pocit, že existuju. Je mi špatně z toho, že jsem zapomněla jíst. Pocit, jakoby se moje vnitřní orgány chtěly pozřít navzájem.
Doma vzpamatovávání / večeře, kousek L world a dlouhá sprcha / je mi pořád mlžně, ani necítím chlad.

Na poslední praxi si pouštíme písničky z Pocahontas. Kruh písniček z Disneyovek se uzavřel.

S holkama jsme po souborce jako omámené. Nedokážeme skládat smysluplné věty, nepřetržitě se smějeme a pobuřujeme v knihovně.

Š: „Ve třeťáku se všechno jenom kulminuje.“

Kapitán Seňor je můj nový nejoblíbenější titul. Jsem vesmírný kapitán.

T: „Je pro mě zvláštní, že mi říkáš 天使.“ T. mi začala posílat usměvavé pasivně agresivní smajlíky.

V: Bowie - Heroes / T: Bridgeheads - Best Ones

Hodinu a půl dlouhá konzultace s vedoucí, na které jsme řešily jen ¼ mojí práce.
T: „Ještě jsem se tam vracela s jiným papírem a M. stále čekala a ty jsi byla stále uvnitř…říkala jsem, si že asi pitváte text a s tím i tebe...“

T: „Třebas už naše práce nic nezachrání…a tak se musíme zachránit alespoň my. Dopsat, odevzdat a zapomenout.“

A i kdybych vystoupala po schodech na nejvyšší věže,

stejně nedosáhnu výš, než kdybych si stoupla na špičky.

Posíláme si při dopisování textu bp s 天使 odhodlané pásovce a business ryby.
T: „Odhodlaný pan ryba a v pozadí něco jako japonská námořní vlajka. Nevím, jestli jsem to někdy zmínila, ale moje jméno je v korejštině jeden druh ryby. Ta emotikona je vše.“
T. zase rozesmívá sama sebe do záchvatu smíchu.

Na konci dne jsme s B. pily víno a koukaly na L world. I když víno bylo kyselé a obě jsme byly unavené, stejně to byla největší pohoda za poslední dobu.

Pouštíme si s B. zvuky ptáků, abychom určily, co nám cvrliká za oknem. / Kryštof je z toho zmatený. / A byly to hrdličky.

Pouštím si korejský rap a sčítám data, abych konečně mohla dopsat bp.

Jsem podezřele klidná navzdory tomu, jak zásadní tři týdny mě čekají.

Š: „Dneska jsem někde něco četla a bylo tam slovo přízvisko. Chvíli jsem uvažovala, proč píšou stylem Seňora, aka menzisko a tak.“ Jsem ráda, že jsem Seňor a mám svůj styl.

Málo spánku + kofein = delirium at its finest

Vanderlyle crybaby cry / souborná jazyková zkouška / それでは皆さん、日本語の難しさを十分に堪能してくださいね。

Jaká beznaděj / psát náhodné znaky až / večer před zkouškou.

He Mele No Lilo

Mahalo nui iā
Ke ali'i wahine
'O Lili'ulani
O ka Wohi ku
Ka pipio mai o ke anuenue
Nā waiho'olu'u a halikeole'e
E nānā nā maka i ke ao mālama
Mai Hawai'i akea i Kaua'i

'O Kalākaua he inoa
O ka pua mae 'ole i ka lā
Ka pua maila i ka mauna
I ke kuahiwi 'o Mauna Kea
Ke'amaila i Kīlauea
Mālamalama i Wahinekapu
A ka luna o Uwekahuna
I ka pali kapu o Kilauea

Ea mai ke ali'i kia manu
Ua wehi i ka hulu o ka mamo
Ka pua nani a o Hawaii
'O Kalākaua he inoa
'O Kalākaua he inoa
Ka pua mae 'ole i ka Iā
Ka pua maila i ka mauna
I ke kuahiwi 'o Mauna kea
Ke'maila i Kīlauea
Mālamalama i Wahinekapu
A ka luna o Uw'kahuna
I ka pali kapu o Ka'auea

Mahalo nui iā
Ke ali'i wahine
'O Lili'ulani
O ka Wohi ku
Ea mai ke ali'i kia manu
Ua wehi i ka hulu o ka mamo
Ka pua nani a o Hawaii
'O Kalākaua he inoa

He Inoa No Kalani Kalākaua Kūlele

Ponpoko = zvuk, když si tanuki poplácává bříško

Vyberte tři výroky, které vás nejvíc děsí: Nenajít své místo ve společnosti. Být sama. Být bez peněz.

Bude půlnoc. Neplním denní plán napsaných stran bp a stahuju Lilo a Stitch. Jediné, co jsem v tu chvíli chtěla, bylo podívat se na Lilo a Stitch. / Ohana znamená rodina. / Viděla jsem ten film víckrát, než si sama dokážu přiznat.

Širuina hawaiština v jednu ráno: Mahalumeniii takakakiitanaa

Máme s Širu dohodu, že až Kupec s V. odjedou do Japonska, naučíme se hawajsky a odletíme na Hawai. / Havajská abeceda má jen dvanáct písmen - A, E, I, O, U, H, K, L, M, N, P, W. Určitě bude jednodušší než japonština.

Bytový family time v kuchyni na zemi ve dvě ráno. Řešíme podmořské kabely. V kroužku s námi sedí i Kryštof.

Holky v naší společné konverzaci v mojí nepřítomnosti skládají modernistické básně plné ďáblů a vykřičníků.

Google překladač taky skládá modernistické básně: Některé z nich z 143 hmotností pocitu, jak se sklápěním nebo třepání velký najednou. Hmotnost pocitu, jak výstižné.

Vítězství je, když vám vedoucí bp vrátí opravený text a jsou v něm celé odstavce bez komentářů a poznámek.

I keep feeling smaller and smaller

I need my girl

Zařadila jsem Yolandi Visser mezi stejné bytosti, ke kterým patří Bowie a Tilda.

Píšu bp u holek v pokoji na M. stole. Všude je tma, svítím si jen lampičkou u stolu. A najednou se mi zdá, že něco štrachá v temném rohu. Když přišla M., tak jsem se jí ptala, jestli mají u sebe Kryštofa a ona říkala, že jo. Tak šla rozsvítit F. lampičku v temném koutku, aby zjistila, co tam je. Když rozsvítila, pod stolem stál Kryštof. Lekly jsme se obě, až jsme nadskočily. Děsivosti.

Někdo dal do fanmixu Shane McCutcheon Hey od Pixies / moje srdce! (Taky Fuck forever a Oh yeah od Subways.)

Šin’iči Hoši / Očekávání - detektivové, sejfy, roboti (taky robotické labutě), lišky a mimozemšťani.
„Jednoho dne zajíc popíjel sake na večírku.“
„Napadlo ho také, že želva a její přátelé se proti němu spikli, a když on běží tak ho hypnotizují. Aby tomu zabránil, běžel se zavázanýma očima. Sice neusnul, ale narazil do stromu a ztratil vědomí.“
„Hudba začala hrát opět hlasitěji, muž odložil oblečení a hrdě předvedl své svaly, pak pomrkávaje přistoupil k mimozemšťanovi se sklenicí vína.“

Poprvé se můžu přidat k všeobecnému nadšení, že vyjde nějaký film od Marvelu. Doctor Strange / Ben, Tilda a Mads. Heaven. Krásné, talentované bytosti a Inception vibes. Can’t wait.

Filip Topol je jako básnící Kafka, ach, moje srdce.

The grass was greener / The light was brighter
With friends surrounded / The nights of wonder

Zdá se, že star dust je polsky gwiezdny pył.

Simple muffin jsou tak moc léto na Letné, tancování po západu slunce, čistá radost a štěstí.

B. přijela jen na od večera do rána, protože nám teď víc okolnosti nedovolí. A přesto v prostoru mezi námi cítím tolik lásky. Je nakumulovaná ze všech chvilek, kdy spolu nejsme.

Kupec nám posílá obrázky, jak Sačiko rozmačkává kiwi a pak si ho cpe do pusy.

Apatie je sice lepší než úzkosti, ale taky potom zapomínám cítit příjemné věci.

Když jsem byla za vedoucí katedry pro podpis nutný k souhlasu změny tématu bp, trochu jsem umřela, když jsem si poprvé plně uvědomila, že nejspíš bude číst moji práci. Ale 天使 mě uklidnila, že H先生 naše texty bolí nejvíc, takže horší už to být nemůže.

Už jsem tak mimo, že jsem si otevřela česko-anglický slovník a píšu do něj: „slovník“.

Psaním bp přestávám umět skloňovat přídavná jména.

Kupcova věta do korpusu: „Nový sysel. Dělá selfíčko.“

天使 navrhla, že by mělo existovat nějaké nápravné centrum, které by nás po státnicích vrátilo do pořádku, před vypuštěním do normálního světa. Tak jsme ten nápad potom společně s V. dotáhly do konce. Všichni bychom odjeli na chatu v lesích (včetně vyučujících). Během dne bychom se procházeli v lesích, leželi v trávě a čerpali energii z přírody. Večer bychom si sedli do kroužku k zapálenému krbu a navzájem si říkali, co nám KAS dal a vzal.

Den náročný na emoce. Před rozsudkem s 変なグループ na cupcaky. Zábavička a láska. Poslední dobou se v rámci všech šíleností moc nevídáme.

Výsledky se tentokrát vyhlašují ve fancy místnosti s masivním stolem. Vidět domeček (合 = pass) na svém posledním testu z jazykových cvičení z japonštiny byl moc příjemný pocit.

Utrácím poslední hotovost v peněžence za horkou čokoládu a tiramisu na oslavu.

V dávné minulosti bylo udělat zkoušku z japonštiny největším vítězstvím. Teď si po úspěšném složení zkoušky jdeš prostě sednout do knihovny a pokračovat v psaní bakalářky.

Napsaných stran bp = zhruba 36.

V: „Chci si hladit jestřáby.“

Věta do korpusu. V Japonsku mají jestřábí kavárny.

Zdálo se mi, že Širu sklouzla na skluzavce u bazénu, ale místo toho, aby dopadla do vody, vyletěla vysoko do vzduchu. Víc než kilometr. A když dopadla, nic se jí nestalo. Všichni jsme to přijali jako, že je to její schopnost.
Š: „Opět metafora? Vždycky to vypadá, že se řítím do záhuby, ale nakonec nějak přežiju?“
Širuino řícení se do záhuby teď jistým způsobem stylově vygradovalo, když zjistila, že si nezapsala státnice.

Jsem zvědavá, kdy se z hipsterství stane mainstream.

Nemůžu přijít na to, proč あ先輩 znak pro tašku (鞄) připomíná mrkvovou příšeru z páté dimenze.

Rána teď bývají příjemně mořsky chladná.

Chci vikingský pohřeb. Třeba se dostanu do Valhally.

'dear life, when I asked if the day could get any worse, it was a fucking rhetorical question, not a fucking challenge'

V: „Brzy nám dojde ten německý pepř.“
M: „Který?“
V: „Ten bezedný, který přivezla V. z Bochumi.“
M: „A jak víš, že tam někdo z bytu ten pepř nedosypal?“
V: „Ale ne, já jsem všem řekla, že je bezedný.“
M: „V., bezedné pepře existujou jenom v německých pohádkách.“

Most of space is just space.

Teď jsem kapitán vesmírné lodi (宇宙船長).

Chvilku jsem se toulala na hradbách na tajných místečkách.

Pochybuju o všem a nejvíc o sobě, jak mám potom nepochybovat o ostatních?

Uvnitř brečím kvůli tomu, že mi P. koupil novou žárovku do lampičky, protože ví, že jsem neschopná v řešení těchhle praktických věcí.

Možná naše poslední hodina japonštiny vůbec. Navíc ve fancy místnosti. Přišli úplně všichni přeživší. Seděli jsme u obrovského oválného stolu a já v čele naproti わ先生, který přednášel na druhé straně místnosti. Udělalo se mi špatně, musela jsem odsunout masivní židli a odejít, all eyes on me.
Dlouho jsem přemýšlela, jestli bude vypadat hodně špatně, když se vrátím po takové době, nebo by bylo lepší nevracet se už nikdy.

V knihovně se nás jednou večer nějaká slečna ptala, jestli mluvíme japonsky, že se japonštinu taky chvíli učila. A když jsme se jí ptaly, co studuje, tak říkala, že čínštinu a archeologii. 理解できない。

Jiný večer a jiná slečna: „Můžu se zeptat, holky, to máte japonštinu? Moc jsem nad tím nepřemýšlela, ale pořád se mi vybavoval Poslední samuraj.“

どんな馬エマ je náš nový vtípeček, který nemá nikdo šanci pochopit.

Říká se, že kdo se bojí, nesmí do lesa. Já se tolik bojím spousty věcí, a přesto jsou lesy jediné místo, na které bych chtěla jít.

Napsaných stran bp: zhruba 30. ¼ označená vedoucí bp jako „moc dobrý text“.

Pozdě noční patetičnosti.

Spoustu rozbitostí jsem si přinesla z domu. A zabralo to spoustu času mimo domov, než jsem si to uvědomila. A nebylo to žádné jednorázové rozbití. Bylo to jako když někdo jemňounce naťukává skořápku vajíčka. Na skořápce se udělá milion prasklinek, ale vajíčko se nerozbije. Ale postupem času jsou ty prasklinky natolik četné, že skořápka se začne sypat jako prášek, i když vajíčko zůstane vcelku. Jako byste ho ponořili do octa, aby skořápku postupně sežral. Tohle si nesu z domu.

Nebo jakoby někdo lehce, ale vytrvale naťukával tabulku skla. Nerozbije se, ale vrství se na něm pavučinka za pavučinkou, až skrz něj za chvíli není vidět, takže je vlastně k ničemu, protože neplní svůj účel. Tohle si nesu z domu. Skrze mě taky není vidět.

Nebo jako by někdo z dýně trhal semínko za semínkem a dlabal kousky dužiny, až by zůstala úplně prázdná. Jsem prázdná jako vydlabaná dýně. To si všechno nesu z domu.

Vzpomněla jsem si, že jsem si jako malá mockrát říkala, že neodpustím. A jsem ráda, že jsem ve věku, kdy už si můžu dovolit neodpustit. Můžu nepřijet, můžu nemluvit, můžu nezvednout telefon. Bolesti.

Některé věci je lepší ignorovat z dálky.

Já už se domů nevrátím. A i kdybych někdy v budoucnu změnila názor, důležité je už jen to, že jsem v určitém bodě byla rozhodnutá takto.

Moje duše přenáší rozbitost na moje vnitřní orgány.

Jsem ráda za všechny lidi kolem mě, kteří mi dávají vlídnosti.

Kousky purpurového skla.

M: „Ty se suneš jak smutný šneček.“

V: „Co znamená ten kosmonaut?“
P: „Že míříme ke hvězdám, tak musíme mít skafandr, ale teď se válíme ještě na měsíčku.“

Chtěla bych zase pravidelně chodit tancovat.

Čtu teď ke státnicím Širuiny sestry (Makiokovy). Vystupuje tam okrajově postava Rusa, který se jmenuje Vronský.

V: „Chtěla jsem se podívat, jestli se Zuckerberg jmenuje Zack a píšu do vyhledávače Zack Sugerman.
K: „Je to Mark.“
K: „Zack Zuckerberg .“
V: „Zack Sugerman.“
Š: „V., co jsi to stvořila?“

Třeba by to šlo…jenom by všechno muselo být úplně jinak. #priority #naivity

Ráno se budím po dlouhé době s pocitem, že jsem opravdu spala. Po opravdickém prožitku spánku. Jsem plná odhodlání a sebevědomí. Říkáme přede všemi 許可 rozhovor, i když jsme nedokončily 準備. A pak jsem ゆ先生 dokázala vysvětlit, v čem spočívá můj výzkum k bp. Napodruhé. Malé radosti.

Širu s Kupcem mi na praxi přinesly nutelovo-banánový cupcake, který chutná jako božská mana. Možná líp. Vzdychala jsem neskrývaně.

„Ať dělám, co dělám je to pořád trochu zelené.“ Věta do korpusu vyřčená při marném boji s excelem na praxi.

Dialogy

F. pomohla Borůvce, aby mě mohla unést z Olo. Tak nevědomky vycházím ven a B. to sluší tolik, že ji ani nepoznávám a v náručí má tulipány. / S dečkou do parku mezi šišky, i když sluníčko ještě trochu studí. / Večer spontánně do Zlína / ráno ve vlaku zalitém sluncem ze Zlína.
Rovnou na bp seminář. Snídám teprve v čase oběda, ale za to s výbornou náladičkou.

V: „K. může být jak Kupec, tak Kristýna.“
Š: „Náhoda? Nemyslím si.“

V: „Společnost na nás není připravená ještě.“
V: „Superior human beings.“
Š: „With great power comes great responsibility.“
V: „Jsme beatnici naší doby.“

Š: „Achjo, myslela jsem si, že si nechám spravit zuby až po státnicích, protože do té doby budu ještě ve stresu a sežeru tuny čokolády.“
V: „Po státnicích si toho budeme potřebovat spravit víc. Třeba duši.“

Širuiny indicie k Pěně dní - spousta květin a špatné plíce. Pak přidala ještě myš a leknín. Uhodla jsem to až podle leknínu.

Příkladová věta v japonsko-anglickém slovníku: With all the kerfuffle since this morning I'd almost forgotten but we've still got the problem of the club members haven't we?
M. mi posílá, jak vzniklo slovo kerfuffle: ...and in the mid-20th century it was embraced by a broader population of English speakers and standardized to "kerfuffle."
V: „Já to taky obejmu.“
M: „Cože? Co budeš objímat? Neobjímej netopýry.“
V: „How it was embraced in the mid-20th century. Obejmu kerfuffle.“