Kouzelné, něžné, dětské, zároveň vážné a pravdivé. Největší a nejdůležitější pravdy života schované v knížce o bytosti z pohádkového světa. Na každé jednotlivé stránce jsem našla nějakou krásnou větu. Něco, co jsem hledala tak dlouho, je tady jednoduše a prostě napsané. Jen tak.
Vážně si myslím, že mě Malý princ nějakým způsobem do budoucna ovlivní. Mám pocit, že na něj budu myslívat.
Po tomhle, vážně toužím, aby si mě nějaká růže ochočila. A naopak si také přeji ochočit si lišku. Vidět srdcem a ne očima. A navíc ty hvězdy...
Ani si nevzpomínám, kdy naposledy jsem takhle slzela. Ani nevím, proč mě ten konec nutil k pláči.
Kdybych já měl padesát tři minuty nazbyt, řekl si malý princ, šel bych docela pomaloučku ke studánce...
Důkazem, že malý princ skutečně existoval, je to, že byl rozkošný, že se smál a že chtěl beránka.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat