Myslím, že podceňujeme hodnotu ticha. Málokdo si uvědomuje, jak moc je cenné. Možná, že je to jen mou labilní osobností, ale cítím, že ticho je něco, co potřebuju v životě v určitých pravidelných dávkách. A propadám panice jen při pomyšlení, že bych své dávky nedostala.
Ticho neodmyslitelně patří k těm letním dnům, kdy sedím na zahradě, čtu Pýchu a předsudek a cpu se cheesecakekem, který jsem upekla. Jen pro představu.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat