Zase doma.

Umyla jsem si okno v pokoji, abych lépe viděla na mraky. Poslouchám Kluse po strašně dlouhé době a cítím, jak se mi chvějí víčka. A myslím na to, jak se jí třesou ruce, když si balí cigaretu. Na její prsty. A přemýšlím nad tím, co bych dělala, kdyby byl zítra svět zničen. Vím, že je jediná věc, kterou bych mohla udělat. Utíkala bych co nejdál by to šlo a někde v lukách bych si lehla do trávy pokryté jinovatkou a poslouchala tlukot vlastního srdce.