Ano, úžasný příběh co dodat, přečetla jsem to jedním dechem.
„A vaše jméno?“
„Nejmenuji se; jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař.“
Slunce a světlo ji lekalo; prchala před ním jako noční pták.
Říkali, že se usmívá a pláče až příštího dne.
„Co zde činíte, krysař? Co chcete vůbec v Hammeln?“
Krysař naklonil se k růžovému keři a utrhl jeho nejkrásnější květ. „Co činím, vidíte. Voním k růži.“
Stál jako socha, jako přízrak. Ale jeho sežehl mráz jedné vteřiny. Nebylo v něm nežli krutá bolest.
Žádné komentáře:
Okomentovat