neděle 29. června 2014

Postmodern jukebox v Praze

Včera všem, kteří byli na PMJ v Praze popraskaly měřiče radosti. Nejenže tam byla krásná Cristina Gatti s nepopsatelným hlasem, ale taky jim na saxofon hraje sám Ginsberg, který přicestoval časem, jen aby se toho mohl taky účastnit. A nakonec nám Scott dojatý k slzám zazpíval dream dream dream....teda All I have to do is dream. A už vůbec jenom to, že zpíval. Zatím to na žádných videích nedělal, což nechápu proč, protože má nádherný hlas. Asi nikdy jsem nezažila takový potlesk a hluk a křik, jako vedlejší produkt radosti z hudby. Nejvíc ze všech byl překvapený Scott, který jenom pořád dokola opakoval wow a bylo vidět, že je pro něj těžké dát vůbec dohromady nějakou větu, aby byla schopná vyjádřit, co nejpřesněji jeho pocity. Tak nám jen pověděl, že je to pro něj opravdu splněný sen, protože ještě někdy před půl rokem nahrávali první videa u něj v obýváku a teď jedou svoje první turné po Evropě. A taky jsem nikdy nezažila tak různorodé publikum. A tři přídavky. A ještě k tomu objevení úžasnosti jinak docela nenápadných členů: Mají skvělého basáka, který se pořád snažil zachovat jeden výraz s pozvednutým obočím, ale protože jsme stály s V. asi metr od něj a pořád se na něho smály a mávaly mu, tak to občas nevydržel a musel se smát taky. Dále pán, který zpívá, jako by právě přišel ze zkoušky černošského kostelního sboru a navíc si jede pravý americký kvalitní rap. Další věc, která se povedla, byla ta, že to bylo v Lucerně. Nikdy předtím jsem tam nebyla. Je tam půlkruhové, docela nízké pódium, takže je tam možnost stát vážně kousek od účinkujících. Stáli jsme tak asi půl metru od Scottových červených kláves a metr od Cristiny. A dohromady to všecko....pro Krásu a Lásku div, že mi neexplodovalo srdce...Nejlepší je, že každý z nich je úžasný sám o sobě, takže když se spojí všichni dohromady, vznikne něco naprosto nepopsatelného.
Těším se až se vrátí domů a natočí nová videa. Hlavně doufám, že se Scott začne aktivně podílet na zpěvu. Pořád na to musím myslet, jak zpíval tím svým zastřeným, mírně chraplavým hlasem se slzami v očích...vážně...nádhera.

Žádné komentáře: