Tak mám maturitu nebo co. A mám 4x za jedna. (Jako by na tom záleželo) Ale nejsem ani náznakem šťastná. Těším se jenom na to, že teď ulevím svému srdci od záplav kofeinu a od zrychleného bušení z nervozity.
Naposled jsem jedla někdy včera kolem poledne (jeden zmrzlý chlebíček), ale nemám ani hlad.
A chtěla bych poděkovat lidem, kteří se účastnili přednášek loňského a předloňského animefestu a hlavně přednášejícím, protože jsem se na ty přednášky dívala včera dopoledne před maturou a bylo to asi to jediné, co dokázalo upoutat moje myšlenky natolik, abych se nezbláznila.
Předtím jsem nechápala, jak může mít někdo za čtyři. Ale je to prostě o štěstí. Vytáhla jsem si dobrá témata, o kterých se mi dobře mluvilo. A taky jsem to vlastně nakonec fakt uměla. (Taky jsme na to měli tři týdny) Štěstí stálo při mně, protože jsem si všechnu smůlu vybrala před maturitou na pohotovosti. Mezi slzami a bolestí.
Asi tak v polovině zkoušky mi začalo docházet, že tohle už je fakt konec střední školy. Teď asi půjdu uklidit vypracované otázky, sešity a knížky. A pak si začnu plnit pomaturitní plán. Budu se konečně moct dívat na anime, číst si, co budu chtít, a hlavně, hlavně už se nebudu nic učit.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat