Chroupeme Krowky na tramvajové zastávce,

protože je nám zima.

Náš sensei občas mluví tak hezky nesprávně. Říká: „deset minut nebo ještě trošku.“

Snídám čaj a žvýkačku.

Jestli se ti něco stane, tak do dvou dnů umřu steskem.

Zamilovat se a připustit si, že jsme zamilovaní, jsou dvě naprosto rozdílné věci.

Objevila jsem nové oblasti strachu, o kterých jsem dosud nevěděla, že by mohly existovat. Až mi city, které se normálně pohybují jen v srdeční krajině, zahltily mozek. Musela jsem to všechno ze sebe smýt horkou vodou. Byla jsem z toho úplně vystěhovaná. A ne vystihovaná, jak tvrdila F. A potom Šňupálek - sedí, zírá do ohně a nevrací se do Údolí, i když ví, že Mumínek na něj čeká. A Fred vypadá s těmi brýlemi jako architekt.

Příští sobotu jedu do Brna na důležitou zkoušku z japonštiny a místo toho, abych se učila, se koukám na mumínky. Co je se mnou špatně?

Sorry, you typed the Kanji when we wanted the Japanese. Výborně.

My kokoro is brokoro.

Spletla jsem si 新 a 楽. Dva docela základní, naprosto nepodobné znaky. Tak si cuchám vlasy a uklidňující poklepání na rameno.

Nasypu do sebe zilion znaků a triliardu slovíček a pojedu do Brna a nebudu moct vůbec hýbat hlavou, aby mi z ní něco nevypadlo. Ho-ho ho-ho-ho.

Hromadí se ve mě takové ty věci, na které musíš pořád myslet, dokud z tebe prostě nevyletí. Protože cítíš, že musí být řečeny, tak se derou ven, i když nechceš. I když víš, že nejspíš vyzní trapně, nebo že to pro ostatní vůbec nebude zajímavé.

Laura Jane Grace je úžasná. She is drunk with power.
„Bring me a joint to my hotel and I will lay naked in bed and smoke it with you.“ Mám nový life goal.

Vidět Millennium Falcon je jako znovunalézt dávno ztracenou věc.

Sypu na V. všechno, co mě napadá. Nic neškrtám ani neměním.