Drasticky kuchám minulost a nechávám si jen střípky.

Zpráva obsahující pouze !!!!! nejlépe vyjádří všechno.

Skoro nevěřím tomu, že jsem to byla vážně já, kdo napsal, že by ho chtěl potkat, jak jde temnou uličkou, s kopretinou ve vlasech. Pamatuji si ty jeho medové oči.

Paní profesorka mi píše tak hezky:„ Přeji Vám navštívit představení divadla nó v Japonsku.“ (Tak třeba jednou.) Je nejmilejší, říká nám kolegové, i když jsme naproti ní úplně malinkatí.

Chtěla bych někoho, kdo si prožil nepříjemné věci, které škodí duši, uložit do vany a smýt z něj horkou vodou všechno špatné. To by bylo tragicky nádherné.

Chtěla bych párty, na které budou všichni oblečení jako víly a skřítci.

Nepřestávej prosím mluvit ke Grace. Já si zatím ušiju deku ze svých slz a pak se do ní zabalím. A Mini to zatím neřekla ani sama sobě.

Náš byt víc a víc pohlcuje temnota. Za chvíli ho v ní nenajdeme.

Máme mezi sebou dobré vzpomínky a ty nás drží pohromadě. Důležitá na tom je ta část, že jsou mezi námi.

Rád mě zachraňuješ a já jsem vždycky nakonec ráda zachráněna.

Uklízím na žal. Do pokoje vchází kocour a nepoznává to tu. Tak ho hladím a prosím, aby nám tady nenechával chlupy. A říkám mu to mile, vůbec se nezlobím. A noc v čerstvě vypraných peřinách.

Svetr je nejvíc sexy kousek oblečení, jaký byl kdy vynalezen.

Jsem mimo sebe a přece plná smutku.

Nechtěla jsem tě nikdy pustit a bylo mi jedno, že by to mohlo vypadat blbě.

Být s V. a vínem a potom se nechat opršet po cestě domů.

Těším se, až za deset dní přiletí G. z Palačinkové hory s celým svým Jednorožčím spřežením. A taky na duben na Vesmírnou paroloď.