čtvrtek 18. prosince 2014

Byla jsem zmatená bez znaků.

To je věta, která mě teď určuje ze všeho nejvíc.

Není moc lidí, kteří by se mnou chtěli dlouho do noci pít víno a povídat si úplně o všem a úplně ze všeho nejvíc o nejtemnějších zlech ze dna našich duší.

Posíláme si s K. náhodně přes tumblr obrázky sov a lišek a připadá mi to tak strašně super, že se uvnitř nekonečně usmívám.

Tisknu prsty na kytarové struny, dokud nejsou celé zarudlé.

Občas jsem tak nechutně patetická, že je mi z toho samotné špatně.

Hořkosladká クリスマス・パーティ. Nejdřív sladká a potom hořká, jak ze mě potupně vyprchával punč.

Flower crowns a trhliny ve vesmírném kontinuu.

Se sestrami si vždycky, když jsme nemocné, nebo nás něco trápí, snažíme navzájem vytvořit co nejpříjemnější prostředí. Tohle mi občas neskutečně chybí. Mám ráda, že sestrám stačí jen říct, že je mi nepříjemně. A nemusí to ani mít nějaký speciální důvod a ony to chápou a chovají se podle toho.

Bublinky stoupají nahoru a nahoru a potom zmizí.

“I feel you.”
“I know, you always do.”

Skins...私の心
Nemůžu se vzpamatovat z toho, jak ve Skins vždycky neukážou tu nejdůležitější scénu. To je na tom právě nejsilnější.
A je tam úplně nejvíc nejlepší background music.
A mám nové nejoblíbenější filmové objetí. Když se Sid tisknul k Tonymu, který většinu věcí momentálně obecně nechápe. A Sid plakal a mačkal mu svetr. A vůbec Tony a kluci a jejich neuvěřitelně vřelá a upřímná, kamarádská objetí a držení se za ruce.
Já tak zbožňuju vyhrocené emoce. Chci, aby tak všichni trochu víc žili. A chci obejmout všechny postavy ze Skins a dovolit jim, aby se mi vyplakali na rameni. A potom s nimi ležet pod stromem, zatímco by nám k tomu někdo hrál na harmoniku. A nechali bychom kolovat cigaretu.
A vůbec nemám náladu učit se zrovna teď korejštinu. Mám náladu jen na zmítání se v dramatech z doby, kdy nám bylo –náct.

V. mi říká úplně naprosto totálně normální věci, co si kamarádi říkají.
A já jí říkám úplně psychopaticky vyšinuté nenormální věci. A V. si myslí, že je to to samé.

Mám první tři zápočty, tak 嬉しい。

L. je můj hug dealer.

Sdílení jídla a deček je největší příznak přátelství.

I wanna hold her, I wanna kiss her
She smelled of daisies, she drive me crazy

心は<3じゃないよ。

Žádné komentáře: