Jsi jediný angelheaded hipster, kterého znám.

A tak se chystám napsat ti skutečné psaní, protože už jsem dočista zešílela.

Večeřím pseudo-jídlo plné brokolice.

Nemám náladu pohybovat se kolem lidí, ale nemám kam jít, tak aspoň zalézt do postele a koukat na Skins tak dlouho jak to jen jde po třech hodinách spánku. Začla jsem sledovat právě Skins, protože mi připadá, že se po všech stránkách nacházím na samém dně marnosti a ve Skins jsou všechny postavy tak úžasně tragické! Cassie je dost podobná Lence Láskorádové. Nosí podobné ozdoby. A podobně jako ona žije ve svém snovém světě, odtrženém od všech ostatních nejen skutečných ale i vymyšlených světů jiných lidí.

A potom záchranný rozhovor s F. Nestává se to často, ale když už, tak je to vždycky příjemné. A zrovna dneska to bylo něco, co jsem potřebovala a co mě uklidnilo a utěšilo, tak jako by to nedokázalo nic jiného. Někdy si potřebuji popovídat s někým jako je F. S někým, kdo se netají tím, že nemusí být vždycky rozjařený a společenský a chrlit na všechny strany pozitivní náladu. I když to taky. Ale netvářit se, jako že je špatné, pokud to celou dobu neděláš.

Jedna z nejlepších věcí na našem vztahu s V. je to, že jsme si navzájem deníčky.

Na クリスマス・パーティjsme přišly na to, že nejlepší rozkazovací způsob má sloveso chrlit: „Chrl!“

Chrl is real!

Chrlím, chrlíš, chrlí, chrlil, chrlen, chrle, chrlíc, chrlíce

Když se mi nepovede kartička se znakem, zuřivě ji zmačkám do kuličky a odhodím do prvního šuplíku, kde se nachází pohřebiště všech pokažených znaků.

Děsivý, realistický sen, že je Olomouc okupována cizím vojskem. Jdeme s F. normálně do školy, ale všude kolem vojáci, tak chceme nenápadně zpátky domů. A já běžím ještě rychleji, protože potřebuji říct svojí bytové rodině, mým momentálně nejbližším lidem, aby zůstali doma v bezpečí. Jenže potkávám nesprávného člověka, který mi prostřelí lýtko. Přece jen se dostávám domů. Zatímco ze mě někdo stírá krev, tak si říkám, že je fajn, že je to čistý průstřel, protože to díky tomu vůbec nebolí.

皆無 je nejsmutnější složenina vůbec.

L. je první člověk, který mi nabídl kus své duše na oplátku. Takže sdílíme části svých duší a tím pádem, zase jednou vnímám svět jako krásné místo.

Můj monitor se rozhodl vzít na sebe můj duševní stav (ano, perfektní načasování, víkend před zápočtovým týdnem a vše se hroutí), takže se na něm teď vznáší všelijaké růžové a zelené obrazce.

A večer psychedelický family time potmě na matraci s pohlcující hudbou a kocourem.

Depth Over Distance

心