úterý 23. prosince 2014

Někteří lidé už si nezaslouží moje tajemství.

Šeptám ti do ucha nesmysly, protože se ke mně tak důvěřivě nakláníš, jako bys věřila, že ti řeknu jen vážné věci.

Dostávám krásná, nečekaná přání a dárečky, které si vůbec nezasloužím. Vinyl a fortune cookies (zabalené v papíru se sovami). A to, že se mi někdo chystá napsat a to, že se někdo podepsal jen křestním jménem. A že někdo tak hezky poděkoval za to, že jsem poslouchala.

Chris vyskakoval z balónu každý den, protože mohl. Mám ho ráda, protože nechtěl být jiný, až vyleze z kukly. Chtěl, aby to venku bylo jiný. A možná nesnesu Cassie, protože mám sama příšerně patetické řeči, tak nemůžu vystát, když je má i někdo jiný.

Mám v sobě bezednou zásobu emocí. Potřebovala bych objem svých pocitů zmenšit aspoň na polovinu, abych byla víc jako ostatní. Naopak potřebuji víc slz, které bych mohla vybrečet.

Doma si hrajeme -> při náhodných situacích si říkáme: „Vítej“. A hrozně se u toho bavíme.

Žádné komentáře: