středa 29. dubna 2015

My heart is my armor.

Musím si znovu přečíst Nekonečnou, téměř průzračnou modř od ‚druhého Murakamiho‘. To jsou temné části mojí duše. Hlavní hrdina má nádherný bordel v hlavě.
Hm, neřekla bych, že to někdy popíšu právě takhle. Asi je to tím, že mám teď v sobě démony, jak říká M.

Čtu si na balkóně zalitém sluncem Murakamiho Dance Dance Dance. Pode mnou kvetou stromy. Balím se do F. dečky. Po strašně dlouhé době kouřím cigaretu. Vůně tabáku, máty a borůvek jako tenkrát s L. - ještě dlouho potom zůstává na jazyku.

Teď se nově chodím na balkón právě jen balit do té vůně.

F. je krásná tím způsobem, že se líbí většině lidí. M. je krásná tím způsobem, že mi z toho buší srdce.

Sometimes you gotta bleed to know, that you're alive and have a soul.

Murakamiho Dance Dance Dance zatím plné Hvězdných válek a Michaela Jacksona s tamburínou. You have but to seek and the Sheep Man shall connect. Not bad.

Je půl jedné ráno a my si stavíme postel.

Š先生: Mišima Jukio si vybudoval vlastní armádičku v rámci domobrany.

君がいるのは素敵なことだ。

Muchomůrky bílé.

2 komentáře:

Avokádová řekl(a)...

Plastický lidi a jejich melodie
A vůně borůvek
A písmenka znamenající tolik
F M R
Existují v tisíci provedeních, ale ty jim dáváš správnou atmosféru jako Murakami.
Děkuji.

Pixie řekl(a)...

Problém je v tom, že lidi sdílí písmenka, a pak v tom mají všichni (včetně mě) zmatek.