30. 4. 2015

V. mi poslala duhu z Amsterdamu. 虹の絵葉書ありがとうございました。

Loučím se s M. – objetí – a dávám jí lísteček k udržení optimismu během toho týdne, co se neuvidíme.

Pak šlápnout na plyn a vžuuuum do Brna. Jedu 140 a polykám kilometry.

Dáváme si s K. ovocné pivo, společně s ním do sebe lijeme koncentrovanou festivalovou atmosféru.

Zase tancuju s Ráďou z HC a tentokrát i křičím do mikrofonu. Stala se z toho tradice.

Feud změnili intro na melodii z Johnny's on the rooftop. Tancuju a to ze mě vyhání démony. Feel my hurt a já jsem seaweed.

Po koncertě Feud jsem se nejdřív trochu bála, že když ze sebe vyženu všechny démony, tak ze mě nic nezbyde.

Jazzové předělávky / Is it love? Is it love that you want from me? / And music is my aeroplane.
Potom najednou Vojtěch Dyk v ruce drží ‚Já písnička‘ a všichni zpíváme: / U stánků na levnou krásu postávaj a smějou se času. / a / Chodili spolu z čisté lásky a sedmnáct jim bylo let / a / Z rozmlácenýho kostela v krabici s kusem mýdla, přinesl jsem si anděla, polámali mu křídla. U Kryla už skoro brečím. „Některé hodnoty jsou opravdu neměnné.“ A na závěr velice nečekaně Killing in the name od Rage against the machine.

Vzápětí krásní, svalnatí Švédové se svým prvním koncertem sezóny, do kterého dávají všechno. Už strašně dlouho jsem takhle nekřičela, celou svojí duší: It's time to go C-C-C-C-CRAZY! / And all because of you / It's all I want to do
Akustická část koncertu Roal Republic byla tak intenzivní, že mi z toho explodovalo srdce. Celé to bylo natolik nádherné, že mě opustili všichni démoni. Cítím, že jsou pryč. Pak zůstalo jen prázdno. Ale v dobrém smyslu. Naprosto vyrovnaná, pozitivní prázdnota.
*bubeník hází do davu paličku* Fight to death! No, no, stop fighting, start kissing!
Follow the sun a já si říkám, že Márdi měl stejně pravdu, že hudba je to nejlepší, co kdy lidi vymysleli. Nevím, co může být půvabnějšího, než když lidi tancují a navzájem sdílejí svoji energii.
A nakonec 花火。

Píšu si bezprostřední dojmy v autě do diáře jen při světle kolemjedoucích aut a občasného dálničního osvětlení. Taky ti píšu zprávu, že moji démoni jsou pryč. Nejdřív jsem si myslela, že tě to nezajímá, ale ono došlo jen k posunu v čase.

Jeden z nejkrásnějších momentů v celé mé koncertové historii. Je tam slyšet můj sugestivní, hysterický nářek.