„Chci houpat osla v síti.“

Věta do korpusu.

V: „Myslíš si, že jsme věcičky položené v zahrádce nebo co.“
M: „Jsme sošky lištiček a srnek a tulipány a divoká máta.“

な先生 řekla Širu, že je bez podpatků hrozně maličká. Jako brouček. Roztomilosti.

Souborku mám. Jsem bod nad čarou. Kluk, který byl rok v Japonsku, má o dva body víc než já. Nespravedlnosti. Určitě bych neměla 合格 bez Kupcových vaječných snídaňových obětin.
Nejdřív nemám s kým slavit, tak peru a uklízím v kuchyni. Pak se vrací domů M. a přijíždí B., takže víno a Gaycation. Taky za odměnu čtu jednu celou knihu, která nijak nesouvisí se studiem: Abbie Rushton - Unspeakable. / Fancy a cuppa? Sugar rush, poníci a lesní požár.
Až v pátek ráno přichází první lehkost. Vyrážím do slunečného města vybrat dárky sestrám. Doma je balím do něžně růžového papíru s bílými tečkami. Je mi jahodově.

Dva relativně pohodové dny, kdy nedělám vůbec nic do školy. To je moje odměna za úspěšné složení všech zkoušek.
Lehce dramatické cestování domů. Nejdřív mám strach, že mi ujede autobus z Ovy kvůli zpoždění vlaku. Nakonec dobíhám na poslední chvíli. Neujedeme ani metr, autobus dře o stříšku nástupiště a sype se nám zadní sklo. Peníze zpátky nedostanu a čekám tři čtvrtě hodiny na další autobus. Doma mám skoro celé dvě hodiny času jenom na sestry. Pak povídání s mámou do noci.

Ráno výprodej v antikvariátu. Cítím něhu k celému F-M. Sestra pro mě objevila Sestry Makiokovy, které zrovna čtu, takže už můžu číst vlastní, jakmile budu mít zase trochu času na čtení. Potkala jsem J., což bylo moc milé. Jede na příští semestr do Španělska. Vzápětí vedle sebe slyším: „Ahoj, Pixie“, jako ve snu. Objímám Memorin. Prý máme se sestrou stejné pihy.
Vždycky když se vypravíš z domu jako největší smetí, potkáš spoustu známých.