Po cestě ze Zlína do Olo si na poslední chvíli objednávám desky na bp, protože co kdyby. F. chce skončit se školou. P. vypracovává otázky ke státnicím a vystřihuje raketky. M. posílá vedoucímu první kousky svojí bp ani ne týden před odevzdáním.
Už ve středu se na Majálesu propijeme do země bambiliónů.
Půlhodinový rozhovor s mámou. „Pořád si naše. Někdo tady chybí.“
Dva dny před uzavřením kvalifikace se dozvídám, že nemám uznanou jednu recenzi. Na poslední chvíli běžím do knihovny půjčit si knížku, ze které bych mohla opsat citace. S Kupcem, A., Z. a A.様 potom podporujeme zbytek lidí (včetně Širu, V. a 天使), kteří museli během jednoho dne na dva pohovory kvůli souborce. Mezitím si jdeme všichni poslechnout Širuinu prezentaci z cestovního ruchu. (A: „Můžeš zase mluvit o psech na Emě.“ Věta do korpusu.) Absurdity, spousta nepříjemností, hroucení, slz, ale taky podpory a solidarity. Celá 変なグループ nakonec odchází s 合格 ze souborky. Tím jak nás zbylo málo, všichni cítíme obrovskou soudržnost.
Jedna z prvních věcí, které udělám, až začnu vydělávat, bude, že si pořídím kočku. I když moje spirit animal je liška, jak říkal Kupec.
Podporuju Širu v psaní poslední seminárky: „Prokousej se tím jako sedláci kaší z hrnečku“.
Š: „Teď jsem si chvilku opravdu připadala jako na lodi s Kapitánem Lopézem: Dejte to někdo do jiného wordu, tenhle už je ztracený.“
Širu je největší partyzán. Lhala わ先生 do očí a pak uzavřela petstotisíc předmětů za dva dny.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat