Š. dělá ve Zmijozelu sochu svobody.

Japonsko je plné falše, absurdit a paradoxů. Faleš je heslo celých státnic.

Lepím si do diáře ke státnicím obrázek létajícího talíře, protože to vystihuje všechno. Státnice‬ na Kasu / Nemáme vypsané otázky / I don't want to ‪‎believe‬ / I want to know. 👽 ‪Chaos‬.‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬

Matec a otka.

V: „Já chci být háďátko (小蛇) a jíst bonbóny a nemuset státnicovat.“

Š: „V. je v ragi v období Meidži.“

Road trip / knihovna / Olo – Šternberk – Olo – Ova – Olo / knihovna / Cidery (M: „Připijeme si na naše duše?“) - dělám DJe v autě, můj klasický úkol. Moc hezký rodinný čas. Nicnedělání. Vstřebávání hudby a ujetých kilometrů. / Štěňátka jsou nejlepší lék na trudnomyslnost / Mám to nejhodnější bílé / Snažíme se s L. najít v Ově / Kávička ve Staré / Lehkost v prostoru mezi námi. Bez ohledu na to, jak dlouho se nevidíme, říkám všechno, co mě napadne, úplně bez cenzury. / Tohle už je navždycky. / Večer zase v knihovně jako by se nic z toho nestalo.

U B. se mi žaludek mstí za všechny moje stravovací hříchy. Sex ve městě 2 je film na to, když je ti nedobře. / Jednou chci obří šatnu a televize do ložnice nepatří.

Představuju si, jak bychom spolu mohly žít v prosluněném bytě. Jak nalívám našemu kotěti mlíko do mističky.

Stavujeme se na základku, poslední možnost vidět B. vyšplhat po laně. Líbáme se v prázdné tělocvičně. O piškotech na tribuně. Koukám, jak B. hraje fotbal.