Hrajeme venku deskovky

se sestrami a jejich partnery. Nejdřív Milostný dopis, pak Dixit i s mámou a nakonec Temné znamení i s tátou. Grilujeme mňamky. Relativní pohoda.
Večer tři emaily od vedoucí. Moje práce je velmi podařená, ale potřebuje dotáhnout. Poznámky skoro u každého odstavce. Frustrace. Slzy. Dramata s mámou. Studená sprcha mezi studenými zdmi. V. a její utěšující slova. Noční nevolnosti.
Když je ti nejhůř, snaž se jakkoliv přečkat noc. Rána se většina stínů nedožije.

Uklidňuju se rozhovorem s 天使 a pouštím se do práce. S 天使 jsme pět dní před odevzdáním v nejhlubších kruzích pekla. Dantovo Inferno.

Kéž bych jen dokázala zvládat nepříjemnosti stejně jako máma. Kéž bych dokázala přijímat laskavosti od lidí, kteří mi nejsou blízcí, aniž by se mi z toho zvedal žaludek.

Olo -> Ova -> doma -> Rožnov -> Vsetín -> Zlín. Cestování náročné na čas a peníze jen proto, abych na chvíli viděla rodinu a B.

Cítím něhu i vůči Kozlovicím. Starý pán pase u řeky bílou ovečku a dvě černá jehňátka.

Š: „Nevím proč, ale nikdy bych ty nálepky lišek už nepoužila. Mám pocit, že určitým posvátným způsobem už naleží jenom tobě.“ Jsem liščí vládce.

Opravuju bp v autobuse a v Rožnově na nádraží. Pláču v autobuse a představuju si, jak budu plakat u svojí obhajoby.

Krásné dvě hodiny s Borůvkou. Venku je jarně, sedíme u splavu a pozorujeme káčátka. Prvomájová pusa pod třešní. Láska.

V pondělí ráno B. žehlí a prádlo voní, což částečně pohlcuje moje frustrace.