Pravda je, že lidi jsou bagety, jak říkala D. Problém je, jak zjistit, kdo je bageta a kdo plnohodnotné jídlo. Kdo je záplata na tu díru, kterou chceme ve skutečnosti zaplnit někým jiným? A stačí to?
The heart wants what the heart wants.
Tak jako Kafka jsem škodila vlastní duši, abych si udržela tvé přátelství. Ale za jakou cenu? Toho musím nechat.
Jediné, co mi dokázalo zvednout náladu, byla terapie smíchem s Š. a K. - náš agresivní humor.
Všechno se strašně h n u l o. Ani nevím, jestli dopředu nebo kam.
Kafka je moje životní láska a duševní dvojče.
I will run crosscountry ten hours with a gin in my backpack to find out if I had a vision or you had a vision to find out Eternity. -> And I will be with you in Bochum and the most remarkable thing is that it will be with you (and that it will be in Bochum).
Co se balí na výlet jiného než knížky, alkohol a svetr?
Ve čtvrtek po testu rychlé zahojení nejčerstvějších ran alkoholem, cukrem a smíchem a pak hned běžím na vlak. A potom absurdní večer v Praze na koleji - líbí se mi, že si před sebou nemusíme na nic hrát, a tak si dáváme supertučné sušenky na depresi. Pak sezení na stole při otevřeném okně a L. péče až do pozdě k ránu.
Na odevzdanosti není vůbec nic špatného.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Přirovnávat lidi k bagetám, to je tak adorable až bych se do někoho zakousla. S láskou a chutí. :3
Na výlet, knížky, alkohol a svetr. Nic víc není třeba. :)
Okomentovat