Na balkóně zabalená v dečce s Tell the Wolves I'm Home. Nedokážu pořádně popsat, v čem je to tak výborné. Samozřejmě útěky do lesů, vlci a malování, ale to není ani zdaleka všechno.
Taky chci být sokolník.
Bylo pro mě důležité uvědomit si, že když má člověk tvrdé srdce, je zásadní, jestli ho má z ledu nebo z kamene.
Tak prý jsem čtyřka na Kinseyho škále. (Predominantly homosexual, but more than incidentally heterosexual.) Ta definice se mi líbí a navíc mi připadá zábavná.
Všichni by se měli podívat na Pride (2014). Shoulder-to-shoulder, hand-to-hand. A k tomu Bill Nighy, Andrew Scott a Joseph Gilgun. “I’m in Wales, and I don’t have to pretend to be something that I’m not. I’m home.”
Můj večer přecpaný emocemi zakončil miloučký komentář u mého mixu na 8tracks:
This is one of my favourite playlist ever. I can't stop listening to it, you have made me discover some amazing songs/artists. This really helps me when life becomes overwhelming or when that familiar timeless big void starts to take my soul. It's becoming my comfort playlist. I can't say how much I am grateful to you. Thanks.
Nejhorší je ta chvilka předtím, než se donutím zaklepat na dveře kabinetu. Kousnout do toho kyselého jablka, jak říkali v Klubu rváčů.
Přijdu domů - mimo z toho, že mám nakonec všechny zkoušky úspěšně hotové a doma mě přivítá: „Ahoj, nemáme okno v koupelně.“ Jednou na to muselo dojít, že někdo zůstane zavřený na balkóně a bude se snažit dostat dovnitř oknem v koupelně. Chtěla jsem napsat 2 roky bez nehody, ale to by vlastně nebyla vůbec pravda.
Jsem ráda, že jsem nezůstala jako poslední na bytě. Bez Kryštofa je tam absolutní prázdno.
„Já mám strach, že když se přes prázdniny neuvidíme, zmizí veškerá naše blízkost,“ říkám ti do objetí a myslím to vážně.
Až do konce základky jsem byla přesvědčená o tom, že holky můžou být buď hezké, nebo chytré, ale vždycky jen jedno z toho.
Poprvé v životě jdu běhat, protože sama chci.
Je fajn být jen tak doma, číst si a koukat se sestrou večer na filmy.
Přes léto chci chodit do práce, učit se japonštinu, chodit běhat, pustit se do bakalářky, vidět všechny drahé, přečíst spoustu knížek a vidět spoustu filmů. Jsem zvědavá, co z toho zvládnu.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
zní to všechno moc krásně, cítím z toho vůni růží a paprsky sluníčka
snad je ti uvnitř teplo
Je mi uvnitř teplo kvůli tomu, že z toho cítíš růže a sluníčko. Jinak je mi navenek uvnitř teplo, ale uvnitř uvnitř nekonečně hořce.
Okomentovat