Čtvrtek večer - spousta vína a ztracený mobil (sbohem patetické zprávy od Lišek). Dojezd ve dvě ráno na ping pongovém stole.
Pátek ráno - nalezený mobil, zjišťujeme, že jsme včera seděly asi dvě hodiny v mraveništi a vůbec nám to nevadilo.
Koukáme na Pride. Příhodné. Nejlepší film poslední doby. Brečím s úplně stejnou intenzitou jako prvně.
Jdeme nakupovat oblečení. Pro nás tolik netypické, dívčí, příčetné trávení volného času.
Ještě, že jsme si šly s V. den předem dát pivo do Pride village a mohla jsem se částečně připravit na to, jak se budu topit v emocích. Všichni tihle milí lidi se sešli, aby byli pozitivní a oslavovali duhu. A navíc tolik krásných lidí, slintám, až z toho zakopávám, div si nevyliju pivo.
A v samotném průvodu duha, duha, radost, pozitivita, láska, krásní, krásní, krásní (nevím, kolikrát bych to musela napsat, aby to dostatečně vyjádřilo, jak krásní byli) lidé. Nikdy jsem nebyla tak opilá z lidské krásy.
Háčkované šaty a pod nimi trenýrky a dívky, co vypadaly jako jednorožci, jsou moje asi nejoblíbenější outfity.
‚Jéé, hele, tam letí unicorn!‘
‚It’s good to be out.‘ (Hoho-hohoho)
Do you like boys or girls? Yes.
V moři lidí jsem náhodou zahlédla čarokrásnou K. Je milé s někým se prvně potkat právě v Průvodu.
Potkávám i Ž. „Dobré jak cyp!“ je vůbec nejhezčí přivítání jaké od ní můžu dostat. (I kdyby to bylo naše poslední setkání, jsem ráda, že bylo právě tam.) (A stejně to bolí, bolí.)
Víno na Letné, bez bot a mravenci. Slečna, která se snaží dokázat, že když si kluci můžou svlíknout tričko, tak ona může taky. (Hezká.) Noříme chodidla do písku a pak už jenom party, party a Simple muffin - rock-dance music s houslemi a francouzskými šansony.
V noci se mi o tobě zdá. Jsme u nás doma na zahradě, sedíme u ohně, vidím, jak se třeseš, tak ti donesu bundu a přehodím ti ji přes ramena. Myslím na to, jak tě už nikdy neuvidím a ty to potvrzuješ tím, co říkáš. Budím se a všechno mě mrazí a v sobě prázdno, prázdno. Sahám po peřině.
Musím se zachovat dospěle, řešit problémy, ubližovat lidem, ubližovat sobě. Budou slzy, slzy.
Díky V., za příčetný pohled. Sama bych pořád odkládala, kdy začnu být rozumná.
Už jsem tě tak dlouho neviděla, že jsi pro mě skoro jen imaginární krásno. Všechna naše pečlivě vybudovaná blízkost bude k ničemu. Už tě nikdy neuvidím. Hrdinové nekecaj a jdou do tmy. A po pláči bude čisto.
Dejte přednost vlajce.
Žádné komentáře:
Okomentovat