M: „Ty se suneš jak smutný šneček.“
V: „Co znamená ten kosmonaut?“
P: „Že míříme ke hvězdám, tak musíme mít skafandr, ale teď se válíme ještě na měsíčku.“
Chtěla bych zase pravidelně chodit tancovat.
Čtu teď ke státnicím Širuiny sestry (Makiokovy). Vystupuje tam okrajově postava Rusa, který se jmenuje Vronský.
V: „Chtěla jsem se podívat, jestli se Zuckerberg jmenuje Zack a píšu do vyhledávače Zack Sugerman.
K: „Je to Mark.“
K: „Zack Zuckerberg .“
V: „Zack Sugerman.“
Š: „V., co jsi to stvořila?“
Třeba by to šlo…jenom by všechno muselo být úplně jinak. #priority #naivity
Ráno se budím po dlouhé době s pocitem, že jsem opravdu spala. Po opravdickém prožitku spánku. Jsem plná odhodlání a sebevědomí. Říkáme přede všemi 許可 rozhovor, i když jsme nedokončily 準備. A pak jsem ゆ先生 dokázala vysvětlit, v čem spočívá můj výzkum k bp. Napodruhé. Malé radosti.
Širu s Kupcem mi na praxi přinesly nutelovo-banánový cupcake, který chutná jako božská mana. Možná líp. Vzdychala jsem neskrývaně.
„Ať dělám, co dělám je to pořád trochu zelené.“ Věta do korpusu vyřčená při marném boji s excelem na praxi.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Ach, ano, já teď dlužím cupcake Panošovi, protože jsem prohlála sázku.
A posílám moc moc obětí, drahá (to je k nejnovějšímu článku).
Okomentovat