úterý 26. května 2015

I'm inside out.

Myslela jsem, že si za odměnu po zkoušce dám něco dobrého, sladkého. Nakonec to stejně vyhrál zelený čaj, protože mám pocit, že nic jiného právě teď ani nedokážu pozřít.

Sdílené smutky jsou poloviční.

Úplně nový druh povzbuzení od V.: ‚Nebudeš to mít tak špatné, protože máš mozek a učíš se.‘ Tak si teď před zkouškou vždycky říkám: „Máš mozek!“ a působí to jako největší uklidnění.

Vyprávím, co se mi o tobě zdálo. Mluvily jsme o příběhu, který se týká dvou dětí, co spolu utekly do lesa. Mně to připadalo děsivé a na tebe to působilo jako krásný příběh. Přiznáváš, že tvoje snová verze zní jako ty.

„Forgive me for not holding you in my arms.“

Znepokojivý sen: F. přinesla domů krabici, ve které byly malé kačky, že je budeme chovat. Jenže byly všechny strašně droboučké, jako by byly jenom z tenkých, světlých nitek. Potom se koupu ve vaně naplněné až po okraj (to mě chce podvědomí varovat, že si příliš často dopřávám dlouhé, horké koupele). Najednou vana uprostřed praská a voda zaplavuje celý byt. Tak se balím do klubíčka a objímám si kolena.

A do třetice ten nejděsivější sen ze včerejší noci. Kolem dvou ráno jsem pořád v takovém tom divném polospánku. Nevím, co je realita a co sny. O hodinu později se budím tak vyděšená, že si musím jít rozsvítit, abych se vzpamatovala. Nejradši bych se šla tisknout k M. měkoučké mikině, abych se uklidnila.

Možná jsem to vždycky já, kdo si udržuje lidi v životě, protože sama nejsem pro nikoho doopravdy důležitá.

Co jsem zjistila o sobě: Pokud někoho nejdřív zbožňuju já a potom to začne být vzájemné, tak je všechno v pořádku. Pokud ale má někdo jako první city pro mě, nejsem schopná mu to pořádně věřit (a nejspíš ani vrátit).

Pokud budu často spávat sama, pravděpodobně umřu na svoje ledové nohy.

„I wanna be known by you.“

Tohle jsou démoni, které mám všude kolem sebe i v sobě.

絶対に合格する od R. Pláču dojetím. (jenom uvnitř)

Musím do sebe dostat do pátku šílené množství informací. Už teď mám hlavu jako horkovzdušný balón.

Poslouchám hudbu bez ostrých hran, abych se u ní zvládla učit.

Nevím, jestli je to jenom tím, že jsem ve studijním rauši, ale poslední dobou mi tak moc mixů na 8tracks připadá tak strašně dobrých a všeobsahujících.

Já tě chci nechtít.

1 komentář:

eri řekl(a)...

Má hlava mi přijde jako přeplněný člun. To keep my sanity/stay afloat, můžu nést jen uričté množství informací. Ale navážet na loď je složitější než prostě jen nechat ty věci přepadnout přes palubu.
Bolóny jsou fajn. Můžou létat.