Lea DeLaria (Boo z Orange is the new black) je jazzová zpěvačka a vydala cd s předělanými písničkami od Bowieho! (House of David) A to jsem si myslela, že už do ní nemůžu být víc zamilovaná.
Koukám na dalšího Dolana. Imaginární lásky tentokrát. TA nádherná verze Bang Bang! TY záběry! Taky chci jít hrát do lesů na schovávanou. „Pořád jsme spolu bydleli a spali, ale to jsou bezvýznamné detaily.“ 賛成 Stejně jako Francis bych se bořila do jeho oblečení a měla bych trapný upřímný proslov. Nikdy bych si ale nedělala čárky za každé „Ne, děkuji.“ Nerada si připomínám nepříjemné věci.
Připadám si jako loupežník. Takhle se někomu vloupat do srdce, i když nechce.
変になったよ
Nemám ráda, když mi někdo řekne: „Já jsem to tak nemyslel.“ Proč to tak říkáš, když to tak nemyslíš?
Čtu Jako zabít ptáčka zrovna v době, kdy je vydáno pokračování (Harper Lee - Go Set a Watchman), které bylo dopsáno už v padesátých letech. What is this magic?
Prvně cítím, že je někdo stejně patetický jako já (nebo ještě víc?). Když to pozoruju z druhé strany, můžu sledovat veškerou tu T Í H U.
Level únavy: dneska jsem si omylem poslala e-mail. Dvakrát. All work and no play makes V. a stupid girl.
Líbí se mi, že v japonštině existuje víc způsobů, jak vyjádřit ‚já‘. Kluci, kteří říkají ぼく působí hned mileji.
V práci mi pořád zní v hlavě: Noci, jež zní hluše, dne, jež nezní líp. Myslela jsem, že je to Krchovský nebo Gellner a on je to Rimbaud.
Napadlo mě: ‚Kdo se mnou poběží schovat prádlo, až začne pršet, když zůstanu úplně sama? Kdo se mnou poskládá vyprané povlečení?‘
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat