Lhát si do kapsy je tak příhodné slovní spojení. To fakt nechceš, lži v kapse.
Napsala jsem kamarádce bez přemýšlení, že ji miluju, a ona odpověděla, že na to spoléhá, takže pohoda. To jsou ty dlouhodobé, pečlivě vybudované vztahy.
Dobře, asi by se našlo víc lidí, se kterými bych mohla rozebírat krásu Korejek.
Jako zabít ptáčka (mnohohláska): Měla jsem si to přečíst anglicky. Tento způsob překladu anglických jmen zdá se mi poněkud nešťastným. Horká pára a sněhokrásné kamélie. Bavilo by mě to číst i bez těch velkých zvratů v ději. I kdyby zůstaly jen letní dobrodružství Jean Louise a Jema. Slunečním paprskem lze být i v kalhotách. Taky chci poslouchat slabounké vnitřní zvuky lidí. "Kdepak, Jeme, já myslím, že je jenom jeden druh lidí. Lidi." (Řeklo osmileté dítě.) Jednou večer jsem byla tak unavená, že jsem si nemohla ani dočíst, jak Jean Louise hraje šunku, což mě dost mrzelo.
Vždycky mi pomáhá, když se smířím s nejhorším scénářem, pak mám pocit, že se mi nemůže nic stát.
Často říkám lidem, že je zbožňuju, protože když se řekne: „Miluju tě“, zní to moc pateticky. V podstatě je to ale to samé.
Na žádost: „Řekni něco japonsky!“ teď odpovídám: ワニの形をしたお菓子を食べた。 Díky V.
‚Potřebuji jeho náruč.‘ -> ‚Každý má náruč.‘
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Pixie, zlato, mám pro Tebe dopis a chtěla bych Ti jej dát osobně, potřást rukou a potvrdit si, zda opravdu voníš po mandlích. Mohu poprosit o mail? :)
Jsem zpět, ve vesmírných vodách psaní, vůní a světa blogu. Promiň mi za mrtvou Mem.
(Tak to opravdu bylo o mně! Bylo mi z toho tak zvláštně.) A já jsem myslela, že se toho Dopisu už nikdy nedočkám! (A že jsem čekala.)
Nevím, zda se můžeme setkat, abys nebyla příliš zklamaná, že po mandlích nevoním. (Trochu mě to děsí, že bych třeba mohla být jedovatá jako kyanid. [Básním.])
(Navíc zrovna v pátek odjíždím do mimoreality, ale jen nakrátko.)
(A nemám imaginární meil, jen osobní. Zkoušela jsem ho tady napsat, ale vůbec se mi nelíbí, jak to vypadá, moje skutečné jméno tady v Nadpozemsku.)
Klidně můžeš vonět i po benzínu nebo leknínu. :) Básníme o vesmíru...
Tak já dám svůj imaginárně skutečný, (ačkoliv Mem existuje někde mezi) memorin@atlas.cz a můžeš mi napsat tímto způsobem, abych se již mohla těšit na setkání s kyanidem, nebo třeba mandlemi.
Okomentovat