Jablka z našich stařičkých jabloní padají předčasně.
Chodím do práce s kamarádkou z dětství. (Taky Markéta, asi jsou mi osudové.) Vzpomínám, jak jsme spolu kdysi ležely v houpací síti u babičky a chytaly luční kobylky do zavařovacích sklenic.
Sestře se zdálo o tom, že umí hrát na saxofon. Asi po tom fakt touží, když už jí to proniklo i do snů.
Kluci u nás říkají svým slečnám: „moja“ - přijde mi to jako nejněžnější pohlazení.
V práci v kapslích spinkají laktobacily.
"I'm taking a break from setting goals." - to je můj cíl.
V takovém vedru jsou dvě možnosti - buď vysublimovat, nebo pořádně zalévat svoje vnitřní orgány. (Mechanik: „Tak se svleč, když je ti horko“ a rozhodil rukama.)
Můj žaludek pevně provázaný s pocity. Veškerá moje vnitřní nerovnováha souvisí s mým stravováním. Moje užší stehna, to jsou moje noci, kdy jsem nemohla spát a třásla jsem se až do rána. Řeknu jí někdy, jak moc jsem z ní šílela, což globálně souviselo úplně se vším?
Rýže je můj denní chléb. Jsem třeskutě vtipná.
Včera se mi zdálo o Ní a dnes o panu -orovi. Znamená to, že mám něco dělat? (Ani si nepřečetla moji lehce patetickou zprávu.) Mám přece jen napsat ještě jeden dopis? Co když se ten první opravdu zatoulal, anebo se ztratila odpověď? (Od tří ráno nemůžu spát a v hlavě ho sepisuju.)
Maceška tulící se ke kaktusu.
4 komentáře:
Myslím, že nemůžeš být klišé, když máš šaty na knoflíky.
Vedra jsou zas snad na nějakou chvíli pryč,třeba nám to konečně přestane zavařovat mozky.
Šaty s kapsama, ach. Vezmi si je někdy na sebe, abych Tě mohla spatřit již z dálky. Jsou puntíkaté nebo květované? A mají ty kapsy hluboké, aby sis tam mohla uschovat poklady z cest?
Mají na sobě drobounké proužky. A kapsy hluboké tak akorát na to, abych do nich mohla zabořit ruce a schoulit se zase o něco víc do sebe.
Proužky jsou lepší než puntíky.
Okomentovat