čtvrtek 11. února 2016

Mám občas strach, ale to i z jiných věcí.

Zuřivý, rozbitý, nahý Ezra Miller v The Stanford Prison Experiment.

Neskrývaně brečím u Fulghuma, slzy mi tečou do polštáře a na kobereček.

Čteme si Mistra a Markétku a pak koukáme na もののけ姫. Ukazuju B. japonské krásno a japonské démony.

美しい森だ。静かすぎる。こどまたちもいない。

Po nekonečném čase procházka lesem a pískání na žaludové čepičky. Klid v duši. Přidávám žaludovou čepičku k pokladům v kapse.

Sedíme blizoučko u sebe a já ji líbám na tvář a ona mě líbá na tvář a je to láska. Říkám nahlas: „To je láska.“

Jen tak mi napsala (Lady) M., že bychom se mohly vidět. Nejmilejší drobnosti.

Doma desetiminutový rozhovor s M., který hřeje na srdci. Stíháme si říct všechno zásadní, zatímco se převlíkám, balím si večeři a spěchám za V. do knihovny.

1 komentář:

Valerie O. řekl(a)...

mononoke hime je taková krása, ach!
ale co teprve láska, to je jako úplně jiný vesmír krásy.