úterý 16. února 2016

Osm hrozných pana Tarantina

There won't be many coming home / epické záběry vlající koňské hřívy na sněhovém pozadí / chrlení krve a cukrátka / bounty hunter になりたい。už od vždycky /

Píšu sestrám, že se ukážu skoro po dvou měsících doma. J. mi píše tak mile, že si ,domluví sobotu večer pro mě‘.

Až pozdě v noci koukáme na Velkou rybu. Noční klid v duši.

Borůvková se rozhoduje, co si vezme večer do klubu. Dělá mi módní přehlídku, beru si k tomu brambůrky.

Do klubu proklouzla velká, čisťounká, chundelatá kočka.

Žárovičky, kouř a šílenství. Zpěvák ze Zrní je baletka a sova. Dotancuješ do transu.

Moc jí to sluší na pozadí světle modrých světýlek jí září oči.

Jsem ráda, že B. na noc úplně nezatahuje žaluzie, ale nechává tam mezírky. Ví, že nemám ráda temnotu. Taky jí nevadí spát na nebezpečnější straně postele. To je pro mě důležité.

Myslím, že kromě toulání v lesích by moji duši mohl vyčistit ještě stop trip. Ale to bude ještě až za moc dlouho.

Pokud bych měla velké štěstí, možná by se mi podařilo mít v novém bydlení pokoj jen pro sebe. To by byla určitě krása, aspoň na nějakou dobu.

Mám námořnický svetřík s knoflíčky barvy bublin.

Žádné komentáře: