Hrozně super slovo. Stejně jako oblivion.
Horečnaté sny o M. Byla drak. Na místech, kterých jsem se dotkla, se jí kůže zbarvovala do modra a do červena.
Další věc, co dělám místo psaní bp - koukám na videa, ve kterých se koupou lenochodí mláďátka.
Třeba nějakým zázrakem vyjde úplně nejmagičtější verze budoucnosti a já budu na univerzitě učit japonštinu nebo nějaké jiné předměty související s jazykem. A třeba (Coffee lover) K. taky zůstane v Olo a bude učit japonskou literaturu. Budeme mít spolu kabinet a dobré vztahy se všemi na katedře. A po práci budeme chodit do miloučkých kaváren na kávu a dobroty.
Naše rozhovory s V. jsou vysoce kontextualizované píčoviny:
‚Mám se vůbec koukat, co mají na Hokkaidu, nebo tam umrznu?‘ V. si vybírá, na jaké univerzitě by mohla studovat v Japonsku.
‚Jak to ví?‘ -> ‚Nevím, často kouká na sovy.‘
‚Já chci být dramatický křeček.‘
‚Názor na mojeho leguána?‘
‚Ale teď nemáme víno k Sherlockovi. Já jsem ochotná pro něj dojít.‘ -> ‚Já taky.‘
‚Máme vymyšlené poslední tramvaje z vína.‘
‚Já za ní zajdu a řeknu jí: Podívejte, drala duši…‘
Máme s Klárkou úzus, že když někde napíšu něco japonsky, tak mi K. pošle roztomile zábavnou verzi, kterou jí vytvoří překladač a já ji potom řeknu, jak to mělo být správně.
Další věc, na kterou koukám místo psaní bakalářky - stuha navlečená na vidličku.
V naší společné konverzaci to jsou jenom pasivně agresivní smajlíci a satani v řadě.
Říkám V., že kdyby mě rozřezala od klíční kosti až k pasu, třeba by povolilo všechno to napětí.
Já už jsem na samotném dně šílenství. A zároveň cítím, jak se ve mně rozpíná.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Co dělám místo psaní bakalářky: čtu tvé články.
/Mám přesně dvě hodiny na to, než začnu dělat večeři pro drahého a to přece nemůžu zařít psát, to by nemělo smysl... Achjo.
taková budoucnost zní vskutku mile. a lenochodi jsou moc rozkošní!
Okomentovat