čtvrtek 7. ledna 2016

Přelomy

S V. a Borůvkovou nejdřív posloucháme Žannu Bičevskou z vinylu a pijeme k tomu víno s knírem. Potom hrajeme Z pohádky do pohádky - naši tradiční domácí deskovku - pak dopíjíme gin s tonikem a připíjíme si na princezny a na draky.

1. 1. 2016 jsem se dvěma nejlepšími slečnami, máme dečky a alkohol a koukáme na vynikající filmy. (The Danish Girl, Relatos salvajes a The Revenant) Nádhernosti. 大丈夫 / イチゴ

Náhlá vzpomínka na gymplácký ples před několika lety. TW - naprosto otravná, protivná holka, se kterou není žádná rozumná řeč, stojí v rohu místnosti, jedním ramenem se opírá o stěnu, má černé upnuté šaty, kouří cigaretu ze špičky, vyfukuje kouř, který ji zpomaleně omotává a vypadá k smrti svůdně.

Borůvková mi míchá gin s tonikem nahoře bez do fancy skleničky, tak nevím, co bych si tak mohla ještě na světě víc přát.

T. mě tak mile utěšuje před zkouškou.
Jakeův hlas: "Don't worry, mate. It'll be alright. And then we'll have some pancakes to celebrate. But before that we will have some pancakes to prepare for it. Pancakes are good."

Borůvková má svůj domov a já k ní kdykoliv můžu, do jejího domova, k ní, k ní domů. Kdykoliv.

Nejněžnější polibky. Nejšťastnější já.

Má malá Borůvková s průzračnýma očima.

Ať chceš nebo ne, stejně ti květy obrůstají žebra v hrudním koši.

Borůvky jsou všechno, stejně tak jako je všechno Borůvková. Nemůžu se dočkat, až budu mít na předloktí ty Kátiny. Všichni se mě budou ptát proč a já to stejně detailně vysvětlím jen V.

Když jsem ukládala svůj batoh do zavazadlového prostoru v autobuse, všimla jsem si, že je k jedné tyči připoutaný malý poník. どうして。

Zavazovadlového - slovo, které jsem stvořila ve čtvrtek v 1:12.

Žádné komentáře: