Korean phrase:

"It was so delicious that if two people were eating and one died the other wouldn't notice."

Občas mi někdo napíše, že mu připadá hezké, jak jsem rozbitá. A mně vlastně nakonec taky. Částečně. Díky tomu mi nepřestane připadat drásavé číst básně v rádiu. A tak.

Už hořel, když si do něj lehala. Širuin život. Jeden velký požár, který se jí nakonec vždy podaří uhasit, když už to vypadá, že je všemu konec. Už jsem napsala, že ta Fulghumova povídka je vlastně o ní?

‚Díky, Vesmíre. Thanks for nothing. Kéž by tě sežrala činčila!‘, takhle děkuji Vesmíru.

‚Vy jste lidi z fildy, vy neumíte otevřít oplatky.‘

Tentokrát zvládáme jít na korejštinu, moje fialová víčka z nedospánků a já. Celé dopoledne se mi točí hlava, až mě to začíná děsit. 怖い。 Odpočítávám minuty do konce hodiny a pak se hroutím venku na lavičce. Mrazivý ranní vzduch čistí moji jedovatou krev. Ze dna, ze dna mojí podstaty / toho, co je ve mně podstatné.

Doma mi M. dala rozpustit do skleničky hořčík. Po sprše a jídle je mi líp.

S J. a She-keeps v divadle. Jedlíci čokolády. Příběh o třech sestrách. Nejmladší se jmenuje Valerie a je to agorafobička, zčásti bláznivá jako jejich matka. Další je kvůli obezitě upoutána na lůžko a třetí se o ně stará.

Sedíme v první řadě, bojíme se, aby na nás někdo nespadl ze štaflí, a uhýbáme před letícími marshmallow.
Směju se ze všech nejvíc nahlas a zároveň si taky brečím do dlaní. „Co když taky umřu sama a jako blázínek?“
Nakonec se jeden z herců rozhodoval, komu z publika zachrání život a vybral si mě. Asi vypadám na to, že potřebuju zachránit.

Potom v Hoblině na víně. (hoho-hohoho) Dochází mi, že ten člověk z dopisů je opravdu She-keeps. Zároveň si s ní taky trochu připadám jako na gymplu v druhé lavici.

M. udělala Kryštůfkovi hračku z nitky a účtenky a měla z toho obrovskou radost. ‚Ty se takhle dneska celý den bavíš, jo?‘ Vypadala tak rozbitě, že jsem ji musela obejmout. Vyměnily jsme si role. Dokonce má i studené ruce, jako většinou já a ty moje tentokrát hřejí.