Takhle chci nazvat svůj život.
Místo psaní bakalářky a běhu naprosto spontánní rande. Je mi hezky, říkám nepříčetnosti.
,Ty jsi stejně divná, jako moje bývalá přítelkyně.‘ To docela chceš slyšet. ‚Ale tím správným způsobem!‘, ujišťuje mě.
Možná o tom ani nevíš, ale máš ráda sekundární umění. Jinými slovy to, co vyzařuje z lidí, kteří mají rádi umění.
Ráno jsem zaspala. Pobíhám po pokoji s myšlenkou, že musím zvládnout jít aspoň na ten seminář. これだけ。
Když se dostanu do bodu, kdy polykám svoje ranní prášky ve škole, říkám si, že už je asi něco hodně špatně.
Vypadám jako smetí. Cestou ze školy se mi točí hlava. Moknu a zakopávám na schodech. Ve dvanáct konečně snídám. Tenhle týden začíná opravdu výborně.
Coffee lover K: ‚No a pak prostě něco napíšu, protože ji miluju a nechci ji zklamat.‘ (svoji vedoucí BP)
V: ‚Já H. taky miluju, co když jí zklamu!?‘
K: ‚No tak shame on you.‘
Před hodinou japonštiny se mi dostalo té pocty, že mi わ先生 dal do ruky svoji termosku a klíče a poslal mě odemknout dveře od učebny.
‚Zbožňuju tě, Širu, tvoje vtípečky makes my day, いつも,‘ takhle zbožňuju Širu. (Nezvládám zachovat jazyk ani v jedné větě.)
Výborné je, že zdroje, které by se mi hodily k bakalářce, jsou v nějakých afrických jazycích nebo v holandštině.
Vyděsila jsem cizince, který seděl ve vlaku naproti mně rychlostí, jakou jsem do sebe vyklopila kelímek s kávou.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
dávej na sebe pozor, je mi úzko z tvého popisování dne.
It's worth a shot.
Be careful when running. Remember to stay safe. And say hi to Kryštůfek, please.
Nenič se mi.
Ha! Rande, jo? ;)
Děkuji za starostlivosti. Kryštůfka za tebe pozdravím a pohladím. :))
Okomentovat