Not all girls are made of sugar and spice and everything nice.

Some girls are made of sarcasm and wine and everything is fine.

Vynikající! Věděla jsem, že v rozbitém Akutagawovi musí být nekonečno nádherností. Obraz pekla - nikdy jsem se nesetkala s podobně zvrhlým druhem krásy. Tak silné a živé. Roje duchů lišek. Mrazivosti a děsivosti. Války s vydrami. Taky občas pláču celým svým tělem, ale bez slz. 'Kdybychom se měli řídit jen rozumem, museli bychom přirozeně popřít svou vlastní existenci.'

Děkuju mámě, že mě naučila, že každý problém se dá vždycky nějak vyřešit. Děkuju V., za to, že mi to připomíná.

Zůstala mi tady po tobě krabička borůvkových cigaret a Hrabě, kterého jsi četla. A celá postel a naše pyžama, všechno voní jako ty.

‚Mně je zima.‘
-> ‚Tak já zapnu topení.‘
‚Ne, já chci dečku.‘

Taková malá holka. A má v sobě úplně všechno podstatné. A navrch tolik smutků, které si vůbec nezaslouží. Vytahuju je z tebe a ničím je do nikam. Držím tě v náručí a utírám ti slzy. Neutralizuju jedy, div se z toho nepozvracím. Tolik jedu. Tolik jedu.

Postupně sníme všechny nůše těch kyselých jablek. Nebo ještě líp. Uděláme z nich marmeládu.

Sedím ti na klíně a kouříme spolu borůvkové cigarety. F. si myslí, že jsme spolu rozkošné.

Líbáme se u Čajkovského. ‚Kdo by to mohl být jiný než ty? Kdo by to mohl být jiný?‘

Zbožňuju, když na mě mluvíš španělsky. Te quiero mucho.

Chci tě každý den objímat u toho, když v kuchyni krájíš zeleninu a líbat tě na tváře.

Čtu ti Fulghuma a tulíme se v dečce. Nádhernosti. Koukáme na Kill your darlings, dokud se nesetmí.

Stačila jedna věta. Hroutím se a vzlykám ti do náruče. Všechno mě bolí. Za pět minut je všechno pryč. Sedím zpříma a ujišťuju tě, že všechno zvládnu, protože nejsem žádná sušenka.

Tohle je náš vztah s F. Nemluvíme spolu třeba dva týdny v kuse. A pak se potkáme u kávy v kuchyni a říkáme si niternosti, které neví nikdo druhý.