Musím do konce ledna napsat 10 stran bakalářky. ‚Napíšeš,‘ povídá V., tak tomu snad na chvilku i sama věřím.
Pokud se dožijeme toho dreamlandu ‚po státnicích‘, nechám Š. a K. číst svůj blog. Nevím, čím jiným bychom si ještě musely spolu projít, aby si to zasloužily.
A možná to vůbec nesouvisí s tím, že jsi holka. A možná s tím souvisí úplně všechno. Vždyť já bych tě zbožňovala, i kdybys byla třeba pták Noh.
And we fell asleep / 'cus there's nothing else left to do / Těším se, až tahle doba nastane.
Kreslím Širu do sešitu potoky ze svých slz.
‚Kam zmizel ゆじ(先生)?‘ -> ‚Nevím, doufám, že zpátky na Hokkaidó.‘
Náš krásný zoufalý rozhovor o všem s 天使. Její definice blízké budoucnosti: čeká nás období zoufalství, které bude trvat asi šest měsíců.
Já už nedokážu potlačovat fakta.
And now that you don't have to be perfect, you can be good.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Přesně. Kabátová i spolužačka K. vlastně znají můj blog úplnou náhodou, ale jsme teď tak nějak zesynchronizované (to zní divně) a plánujeme svařák.
Chci mít deset stran do konce roku a absolutně netuším, jak to provedu. Prakticky si to píšu sama bez dohledu vedoucí, takže kdybych tam přidala psaáže, které mi vyškrtla předměsícem, tak už budu mít pět stran a teď si ještě nahonit dalších pět. Ale stále mě děsí nejen to, co budu psát do těch pěti stran, ale do celé zbývající bakalářky, proboha!!!
Na budování vztahu si u nás nikdo očividně kolonku neudělal. :/ A já zítra na truc nepůjdu s Panošem na oběd a bude klid!
Ničeho se nebojím tolik jako toho, že těch deset stran do konce ledna nezvládnu v kontextu všeho napsat.
Okomentovat