Žádné jedovaté dorty.

Я не знаю, где взять свободное время.

Š. mě podporuje: ‚Tak pojď, posuň ty hranice života bez spánku ještě víc!‘ Potřeba spánku (a v jakém množství) je poslední dobou klasickým námětem našich rozhovorů.

‚Já jsem se chtěla podívat do kalendáře, který je jeden den.‘ -> ‚Víš, že vůbec nedáváš smysl?‘

Úspěšně zvládám odrážet všechny negativní vibrace depresivního úterý.

Povídám si s Ms. v knihovně. Rozptylují mě u toho její dlouhé řasy a výrazné klíční kosti.

Pořídila jsem si to-do sešitek s liškami, aby jejich hebkost zjemňovala tíhu všech povinností.

Nejmilejší e-maily od 8tracks: ‚We love you, and you love indie, chill & study playlists, so naturally we thought we'd send you one.‘

わ先生 nám se zasněným výrazem vypráví o hodinách plavání na střední.

Poučení z našich skript do japonštiny: Ragby se hrají za každého počasí a navzdory všem zraněním.

Tak devadesát procent všech mých rozhovorů s M. za poslední měsíc probíhá tak, že se vrátím večer domů ze školy, M. se zeptá, jestli mám práci, já se hroutím a ona mě objímá.

Občas potřebuju me-time, jak říká Eri, jinak se zblázním.

Když se Š. dozvěděla, že P. teď na bytě hrává na ukulele, doporučila mi, abych si pořídila hoboj nebo lesní roh. Asi pro udržení rovnováhy. A zachování hladiny šílenství.

Začali nám topit na bytě, se smíchem vyskakuji z dečky. Jde na mě vidět ‚čirý štěstí‘, jak říká V.

Na Memrise mám projitých 4000 slovíček, myslím, že to trochu přispívá k mému šílenství.

Tento semestr se dějou nejdivnější věci. P. si pořídil knihu a čte ji a Širu má svázaná skripta, hledá si čtení znaků (někdy dokonce překlady) a používá zvýrazňovač!

H. nás oslovuje ‚milí diplomanti‘, připadám si nepatřičně.

Na BP semináři si vždycky říkám: ‚Jak napíšu tuhle rozsáhlou odbornou práci svýma absurdně malýma rukama?‘