Moje vedoucí BP je hezká, milá, schopná a geniální. Slečna, která nás učí firemní a technickou japonštinu oplývá podobnými vlastnostmi a navíc vypadá jako Arwen z Pána prstenů. Má rozevláté oblečení, elfí oči a kaštanové vlasy do pasu.
Na konverzaci si vždycky připomenu, že se nikdy nenaučím japonsky a na firemní japonštině jsem si zase připomněla, že jsou Japonci skutečně šílení.
I still love you but I’m not in love with you anymore. Až spolu nebudeme, budeš mi jenom navždycky chybět, nic víc.
*Tisknu si skripta do japonštiny; zmatky v číslování stránek* Paní: ‚No, navíc se v tom vyznat, když je to čínsky…‘
*Tisknu si skripta do korejštiny* Paní: ‚Jak dlouho už se učíte japonsky?‘ -> ‚Tohle je zrovna korejština, ale jinak už třetím rokem.‘
Vk. zahradničí a píše básně, P. zase chodí hrát do parku na ukulele a taky na noční procházky, mám strach.
S K. na antikvariátní trhy a potom do kočičí kavárny. Protože jsem nepoučitelná, dávám si obrovský tvarohový dezert (kterým jsem se přecpala, což bylo předpokládatelné). Mají tam zatím jen tři koťátka a roztomilého potetovaného číšníka. (Já vím, že to nepatří do jedné věty. Ale prý, když znáš pravidla, tak je můžeš porušovat.)
S K. potom u nás krájíme a vaříme spousty zeleniny. Posloucháme, jak Iwan Rheon mluví velšsky a následně na to umíráme.
Širu zábavným způsobem (typicky svým) zruinovala můj seriózní coming out, protože si zrovna sundávala druhé kalhotky po cvičení. (‚Můžeš to, prosím tě, říct teď? Mě dost znervózňuje, že čekáš na to, až si sundám kalhotky.‘)
聞き会 s Širuiným silným domácím vínem a vynikajícím dipem. Posloucháme záznam z rádia. Protože jsem nervózní, pořád si dolívám víno. Když hrajou Pixies, už je ze mě seaweed. Občas si s V. plácnem na nějakou moji povedenou reakci. Záchvaty smíchu přerušené akorát tím, že mi Š. ukazuje, jak si protahovat kyčle. Š. taky vypráví, že mají doma slona na náhodné věci, ve kterém skladují hlavně ponožky. Nekonečná zábavička.
Na závěr všichni zpíváme Looking For My Leopard. Doufám, že z nás F. moc nešílela.
Nakonec holky odchází až před půlnocí a V. zůstává na noc.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
Mají tam zatím jen tři koťátka a roztomilého potetovaného číšníka.
Tohle je 100% důvod abych se sakra do Olmiku zase dohrabala. Just for the view of it.
A taky kvůli velšštině. Nemůžu si pomoct, この外国語が好きだよ。
Přijeď, vezmu tě za koťaty a roztomilým číšníkem! A když budeš chtít, tak i k nám. Udělám ti kafe, čaj nebo kakao a zabalím tě do dečky. ^^
Můžeme poslouchat I fight lions, dokud se nezblázníme z toho, jak je velština nádherná.
"až spolu nebudeme, budeš mi jenom navždycky chybět, nic víc." haha, tohle teď zavádím v praxi.
líbí se mi čítat tady o studiu japonštiny, ke kterému se chci dobrat sama. koťátka a roztomilý číšník zní tak mile, objímavě.
Tak jsem si pustila Leoparda - šílenosti!
Kalhotky mě pobavily. - A vzpomněla jsem si na anime s létajícími kalhotkami, ale myslím, že jsem ti o tom už říkala.
Závidím ti tvou vedoucí. Ta má totiž nereaguje a já se pak musím vtírat se spolužákem k ní domů. -_-
Okomentovat