Zbytečnosti.

Když jsme si v ruštině hráli na rodinu, vybrala jsem si roli syna, který se snaží přesvědčit zbytek rodiny, že potřebuje martensky.

Až budu mít přítelkyni, jednou za čas si uděláme hezký večer, budeme pít víno, poslouchat Hensona a povídat si o niternostech.

Píšu si poznámky a úkoly na barevné papíry, které jsem si původně koupila na dopisy. Taky to přispívá k zpříjemnění práce.

Můžu psát o tom, jak jsem rozbitá a konstantně se hroutit anebo to zamknout hluboko v sobě.

Dostaly jsme s V. pochvalu na překladatelském semináři. Nejdřív od paní doktorky a pak od Anet, že jsme to měly „pěkné, možná až moc profesionální“, což bylo milé. Za celou dobu studia se mi něco podobného stalo jen párkrát.

Na ruštině popisuju svůj vysněný dům. Byl by malý a měla bych tam jen svoje knížky. Maximálně ještě kočku. A velkou zahradu, kterou bych nechala ležet ladem. Naše lektorka, říkala, že se jí u mě líbí a přišla by ke mně na návštěvu. Vyslovuje moje jméno tak moc mile. Вероника.

Úterní rána, která začínáme BP seminářem, jsou vždy výborně příčetná. Nejdřív se N. ptá: „Vy jako něco stíháte?“ Pak na to 天使navazuje: „Stává se vám někdy, že vidíte šedě? Občas, když dlouho pracuju, tak se mi pak zdá, že je všude taková mlha…“ Měla jsem jí dát víc najevo, že vím, co tím myslí. Já tomu říkám „začínám vidět mlženě“.
Vlastně se tam vždycky všichni tak napůl hroutíme.
H先生 nás uklidňuje: „ Kdybyste měli jakýkoliv problém, tak se můžete za mnou zastavit, já si vás ráda poslechnu. Většinou se dá všechno nějak vyřešit. To duševní zdraví je pro psaní té odborné práce docela důležité.“
Po téhle větě se 天使 zvedla, že odchází. (Protože jako jediná přiznala, že ji duševní zdraví už dávno opustilo a přitom jsme to tak cítili všichni.) A podle mě to myslela jako vtípek jen z poloviny.

Potom si zase s 天使 povídáme před knihovnou. Vyprávím jí upřímně spoustu hloupostí, které mě zrovna náhodně a bez spojitostí napadají.
Probíráme pondělní hodinu japonštiny, na které nám わ先生 při zmínce o cyankáli vyprávěl, že teď už nepřemýšlí nad tím, jakým způsobem zabíjet lidi. Jak jsme to všichni prostě přijali. Nikdo se nad tím vůbec nepozastavil. Nepřímá výstižná charakteristika studentů japonštiny.