čtvrtek 3. září 2015

‚the moral of hamlet is

don’t ever try to go home and resolve conflicts with yr family just stay at college and do gay shit w ur friends‘

Sestra: ‚Řídíš fakt děsivě, když jsi unavená.‘ Teprve pak mi došlo, že jsem vlastně týden pořádně nespala, je skoro půl dvanácté a já si pořádně neuvědomuju, co dělám. Když vezmu v úvahu život, jaký vedu, je smrt skrz nehodu způsobenou řízením pod vlivem únavy celkem pravděpodobná.

S P. jsme už taky připravení na všechno. Třeba bereme jako největší přirozenost, že přinejhorším přeskupíme nábytek v pokoji v jednu ráno. To děláme rádi.

Málem bych zapomněla, že hezké letní večery můžou být taky s mámou a burčákem venku v altánu. Zakláním hlavu, abych viděla na hvězdy rozeseté na nebi. Místo nich vidím nekonečnost. A jinak tma, jenom svíčka v lucerničce na stole.

Když má někdo krásnou duši, nevím, proč by měla být taková nedůležitá věc jako je pohlaví překážkou.

Možná díky mě přijedou Simple muffin do Olomouce. To je dárek ode mě pro všechny milé lidi. Slyšíš Karmo!?

Vedro, ve kterém se těžko i jen existuje v prostoru - tak nakonec vyhazujeme peřiny z postele a spíme jen pod jedním mokrým ručníkem. (Je to zveřejnitelné?)

Už jsem nějakou dobu chtěla napsat panu -orovi, jestli už mám (více než po půl roce) přestat čekat na odpověď na dopis. V záchvatu dospělosti a emancipovanosti jsem mu nabídla, jestli se mnou nechce zajít na kávu nebo na nějaké jiné omamnosti. Na druhý den mi odpovídá hned ve dvou zprávách. Píše: ‚tak mi prosím odpusťte‘ a svěřuje mi tajnosti. Navíc začíná podzim a to je Vaše období, tak já Vám tedy napíšu další Psaní, když Vás to těší. A třeba se tedy i setkáme a povíte mi něco norsky. A třeba se budu moct přijít podívat i na tu Vaši pseudo-japonskou hru.

Nejoblíbenější slova poslední doby: příčetnost a megalomanství.

Žádné komentáře: