a říkat: はい、○○です。
Mámina nakládaná řepa je jediné jídlo, které dokáže přivodit chuťovým pohárkům reálné orgasmy.
Nekonečně se těším, až najdu slečnu, které budu moct psát básně a nosit květiny.
Vyrážím o půl osmé do školy. Doma teprve o tři kávy a dvanáct hodin později.
‚In my imagination you're waiting lying on your side / With your hands between your thighs.‘
Širu tomu říká ‚sklony k lesbicismu‘.
Vždycky, když se mi chce brečet v tramvaji, vzpomenu si na to, že kdyby to bylo společensky přijatelné, dělalo by to mnohem více lidí.
Na prvním diplomovém semináři nám naše vedoucí vyprávěla o tom, jak přespávala poslední noc před odletem z Japonska někde na parkovišti, protože nějak neměla kam jinam jít. Potom jsme chroupali mňamky, které dostala jako お土産 na 相撲 zápase a povídali si o našich pracích. Nejdřív jsem nervózní a připadám si neschopně, ve druhé polovině bavím ostatní svým sarkasmem. Zábavička.
Potom s Domi před knihovnou zběsilé povídání o všem. A mně se o ní den předem zdály tolik děsivé sny.
Donesla jsem V. slunečnici. Mluvila o tom ve Vídni, že by nějakou chtěla dostat. Říká mi: ‚Jsi nejlepší‘ a já vím, že na těch pár sekund to myslí naprosto vážně.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Já už brečím i v tramvaji a kašlu na to. Můžeme třeba založit klub "plačících tramvajových lidí".
Memorin říkala, že si mále líp připravovat koncepty (do rádia), že by to vypadalo úplně jinak. Nebo že tam mám vzít někoho jiného. Asperu asi nemá nikdo rád, chudák... No, jako taky bych tě tam měla radši, co si budem nalhávat. :D Proč já ti to tady vlastně píšu... -_-
Pořád si nejsem jistá, jakého je Širu pohlaví.
Tak naposledy to byla hlavně moje nepřipravenost. Neodhadla jsem, kolik toho bude potřeba a kdybych měla uhlazenější projev, taky by se to víc natáhlo.
Já bych s tebou taky byla moc ráda v rádiu. Nakonec se ukázalo, že je to celkem zábavička.
Širu je dívka. (Silvie se do japonštiny přepisuje jako Ši-ru-bi-e.) Dneska jsem jí to ve škole říkala (že je její přezdívka gendrově neurčitá). Docela ji to pobavilo.
jediná věc, kvůli který nerada brečím v tramvaji, jsou občasný vyděšený pohledy spolucestujících. a jinak je to přeci jedno. breč kdy a kde chceš!
Okomentovat