M. mi píše z Alp. Tak ji odpovídám, aby neztratila duši v horách a nenechala se sníst Grokou. Prý s Grokou každý večer popíjí grog a v duši má horské duchy. (hoho-hohoho) Takhle spolu mluvíme o duších.
Sanširó / 三四郎 / víno / オノマトペ a The National.
Mám pocit, že jsem nespala za celou noc ani chviličku. Psychotické sny, děs a hrůza.
V: on the bright side… já jsem si myslela, že teď nás čeká jenom dlouhé utrpení, ale ono to utrpení bude vlastně krátké, protože to musíme stihnout všechno hrozně rychle. (V. je někdy V. a někdy jsem to já.)
Cestou do knihovny ze mě Slunce vysává zlosti.
Upíjím Borůvce nejlepší pivo v Hoblině a u toho si prohlížíme desky. Když jsme přišly na bazén, byl tam zrovna trénink akvabel, takže plavání při epické hudbičce celou hodinu.
Pláč ze zoufalství a únavy dokud mi nedojdou slzy. Následuje prázdno, apatie a klid. Asi se opravdu potřebuju jednou za čas kompletně zhroutit, abych potom mohla zase normálně fungovat. Stejně jsou určitě slzy původně určené hlavně k opláchnutí duše.
"If you’ve ever doubted yourself, walk deep into any forest. Notice how the trees still stand even though they are given no recognition. Walk along any stream. The water still flows, though no one stops to praise it. Watch the stars late at night; they shine without acknowledgment. Humans are just the same. We are made out of the same elements as these beautiful wonders. Always remember your beauty and self worth."
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat